Studenti Mezinárodních rozvojových studií Univerzity Palackého v Olomouci podnikli desetidenní exkurzi do Moldavska. V Kišiněvě navštívili řadu významných institucí a seznámili se s rozvojovými projekty neziskových organizací. Objevili však i krásy mimo hlavní město.

Přínosné poznání

Vydat se na cestu do Moldavska a navštívit nejenom hlavní město Kišiněv, ale podívat se i na jih do autonomní oblasti Gagauzska a na samý sever země – takový byl plán exkurze pořádané Katedrou rozvojových studií Univerzity Palackého v Olomouci, které jsem se zúčastnila v polovině září. Proč Moldavsko, které nepatří zrovna mezi nejvyhledávanější turistické země Evropy? Pro nás, studenty rozvojových studií, bylo velmi přínosné poznat tuto zemi, protože Moldavsko patří spolu s Bosnou a Hercegovinou, Mongolskem, Afghánistánem a Etiopií do prioritních zemí české zahraniční rozvojové spolupráce a navíc získává nejvíce rozvojové pomoci České republiky z hlediska objemu finančních prostředků. Kromě toho Moldavsko má co nabídnout turistům, kteří rádi poznávají „nekomerční" místa Evropy.

Platy mnohdy nestačí

Moldavsko je malá země na východě Evropy s asi poloviční rozlohou oproti České republice, která je vklíněná mezi Rumunsko a Ukrajinu. Přestože Moldavsko udělalo významné pokroky, po ekonomické stránce je stále na špatné úrovni a zůstává nejchudší zemí Evropy. Platy Moldavanů ve většině případů nestačí na zajištění živobytí, a proto mnoho obyvatel odchází za prací do vyspělejších zemí Evropy a živí rodinu ze zahraničí. Pro Moldavany, kteří mají možnost lehce získat rumunský pas, není problém za prací emigrovat.

V hlavním městě

Spolu s patnácti studenty Univerzity Palackého v Olomouci jsme začali exkurzi návštěvou Velvyslanectví České republiky v Kišiněvě, kde jsme měli možnost s velvyslancem Jaromírem Kvapilem a rozvojovou diplomatkou Kateřinou Šilhánkovou prodiskutovat aktuální ekonomickou a politickou situaci v Moldavsku a dozvěděli jsme se více o rozvojových projektech České republiky. Dále jsme se v hlavním městě Moldavska setkali se slovenským velvyslancem a přivítali nás i na Delegaci Evropské unie v Moldavsku a v Rozvojovém programu Organizace spojených národů pro Moldavsko. Mimo mezinárodních a státních institucí nás však zajímala i práce neziskových organizací, které v Moldavsku vedou rozvojové projekty. Dozvěděli jsme se, na jakém principu funguje moldavská nevládní organizace Ograda Nostra, která je zaměřena na integraci několika etnik (Gagauzanů, Rusů, Ukrajinců či Čechů) mezi místní obyvatelstvo. V kišiněvské nemocnici jsme zhlédli projekt vedený Charitou ČR na podporu domácí a zdravotní péče. Ve městě Vulcănești v Gagauzsku, autonomní oblasti Moldavska, nás pak srdečně přivítalo asi dvacet žáků místního lycea, kteří jsou zapojeni do aktivit českého transformačního projektu na podporu vzdělávání.

Davy protestujících

Jedním ze zajímavých zážitků pro nás bylo zhlédnutí protivládních protestů v ulicích Kišiněva. Tisíce Moldavanů demonstrovali od první zářijové neděle proti korupci ve vládě a volali po odstoupení prezidenta Nicolae Timoftiho z úřadu. Moldavanům totiž došla trpělivost, když v listopadu 2014 vyšlo najevo, že z moldavských bank „zmizela" jedna miliarda dolarů státních peněz, tedy asi 1/8 státního rozpočtu Moldavska.

Turistické cíle

Kromě Kišiněva a Gagauzska jsme zavítali na jedny z hlavních turistických cílů Moldavska. Když jsme pozorovali klidný život mnichů v pravoslavném klášteře Saharna na severovýchodě Moldavska a odpočívali u jednoho z mnoha vodopádů na řece Saharně, jako by se zpomalil čas. Klášter Orheiul Vechi umístěný na hřebenu skalního výběžku nás zase ohromil svým výhledem na údolí vytvarované meandrující řekou a na příkré stěny vzdálené skály. Exkurzi jsme ukončili ochutnávkou moldavského vína ve vinném sklepě Mileștii Mici, dvacet kilometrů od Kišiněva. Návštěvu sklepa mohu jen doporučit. Jeho prostory se projíždí vlastním autem a mají až 200 kilometrů chodeb, avšak „pouhých" 55 kilometrů je v současnosti používáno na uskladnění červeného, bílého i dezertního vína v obrovských sudech a skleněných lahvích. Pro velikost sbírky vín byl v roce 2005 zapsán do Guinessovy knihy rekordů.

Domů plní dojmů

Pohostinnost a přátelskost Moldavanů, výborné tradiční jídlo, krásně oblečené a upravené ženy, ale i rozbité silnice, panorama sovětských paneláků či toulaví psi v ulicích – to vše v nás zanechalo mnoho dojmů, které jsme si spolu s lahví výborného vína odváželi domů jako vzpomínku. Návštěvu této zapadlé země bych doporučila každému, kdo touží poznat Evropu z trochu jiného soudku.

Daniela Příborská