V době školních let absolvoval včelařské učiliště v Nasavrkách a záhy se počal starat o včelstva v zemědělském družstvu v Libčanech a Všestarech na Hradecku. Řeči tohoto hmyzu, pro mnoho ovocnářských i zemědělských plodin, naprosto nepostradatelného, se naučil rozumět i bez slovníku, a tak měl záhy velmi dobré výsledky.

Stal se uznávaným odborníkem a k jeho přednostem patřilo, že si nabyté zkušenosti a vědomosti nenechával jen pro sebe. Dokázal poradit každému nejen se včelami a jejich ošetřováním, ale i při práci se dřevem, neboť byl i zručným truhlářem a jak to bývá, pila nedokázala vždy rozlišit mezi prknem a prstem na ruce.

Ze studnice poznání uměl čerpat nejen doma, ale bohatě z ní nalévat i ve školách hradeckého okresu. Ať při praktických ukázkách vybavení a pomůcek pro chov včel, se seznamováním s jejich životem a užitečností pro člověka, tak třeba i při vytáčení medu. Každoročně celé jaro až do prázdnin se v jeho domácím včelíně dětmi od mateřinek až po školáky vrátka netrhla a největší obdiv sklízel jeho skleněný úl, kde děti skutečně viděly až do plástů. A když v novinách či v televizi bylo zapotřebí vytvořit náladovku, málo kdy se redaktoři obraceli jinam než na něj. Čas na podzim a v zimě věnoval i výkonu funkcí v hradecké základní organizaci či v okrese.

Medem, propolisem, mateří kašičkou a občas i medovinou léčil všechny neduhy. Jen na ten poslední ani pilné včely nestačily a tak 27. července, v jedenasedmdesáti letech usadil svůj poslední roj. Poslední rozloučení bude v pátek 3. srpna ve 13 hodin v obřadní síni v Kuklenách.

Výbor ZO