ŘÁDKY DŮVĚRY: Chci spokojený domov pro dceru

Stránka Řádků důvěry se těší mimořádnému zájmu čtenářů. Do redakce chodí desítky dopisů. Proto mějte strpení, i váš příběh vbrzku zveřejníme.

Nezáleží na věku, ale na upřímnosti

Vážená redakce, rád bych u vás uveřejnil v pátečním vydání tento příspěvek v Řádcích naděje v tomto znění: Zima byla dlouhá, ale blíží se léto, a proto bych chtěl najít k sobě ženu, na věku nezáleží, ale na upřímnosti, která by se mnou sdílela dobré i zlé, co život přináší. Je mi 56 let, 178 cm vysoký střední postavy, nekuřák. A proto věřím, že mi odepíše slušná a upřímná žena, která měla zklamání dost.

Váš čtenář Jiří z Turnova

Život se má užívat, ne přežívat!

Dobrý den, prosím o uveřejnění mého příspěvku v Řádcích důvěry. Život se má užívat, ne přežívat! Jaro je tu a samota tíží… Hledám touto cestou přítele pro rovnocenný vztah, kterého netrápí osamělost, ale přesto nechce být sám, který umí tolerovat rozdílnost povah i názorů a nedokonalost druhého. Ráda bych s někým probírala každodenní záležitosti, vyrazila na výlet či do divadla. Jsem přesvědčená, že každý má někde svůj protějšek a někdo dokonce to štěstí, že jej opravdu najde. Hledám tě, po stratě milého kamaráda pro volné chvíle, do budoucna přítele pro život. Jsem pár let v důchodu, vdova. Nechci toho tolik, jen trochu štěstí a vzájemného porozumění, snad toho není moc, čas ukáže, co dál…

Vlasta z Hradecka

Samota ke stáří je zlá

Vážená redakce, jsem ráda, že mohu touto cestou napsat své přání. Jsem delší dobu rozvedená a samota na mě dosti doléhá. Je mi 58 let, bydlím v Pardubicích. Mám ráda přírodu, zahrádku, ráda tancuju. A proto bych taky ráda poznala muže do 65 let stejných zájmů. Samota ke stáří je zlá. Nemám ráda lež. Mám ještě naději?

Jana z Pardubic

Za práci na zahrádce poskytnu bydlení

Vážená redakce Řádků důvěry, jsem dlouholetá čtenářka Deníku. Prosila bych vás, abyste v Řádcích důvěry uveřejnili toto oznámení – chodím o holích a bydlím sama. Poskytnu ve svém domku bydlení v zařízeném bytě plus jedna zdarma bydlení za práci na zahrádce a starost o ni.

Dlouholetá čtenářka Marie

Děkuji všem, kteří mne neodsoudí

Vážená redakce, je mi 50 a jsem matkou 7leté dcerky. Žila jsem celkem spokojeně se svým manželem v pronajatém rodinném domku na vesnici. Po devíti letech manžel ze dne na den odešel z domu za mladší ženou. Já zůstala bez prostředků. Jelikož byl pronájem napsán na manžela, byla jsem pouze s ošacením na 14 dnů odvezena k mamince do Hradce Králové, že se to vše vyřídí a já se vrátím. Do měsíce tam měl manžel v mé zařízené domácnosti nastěhovanou svoji přítelkyni. U maminky jsem zůstat nemohla, protože už jí je 77 let a chce mít své soukromí, a tak jsem se ocitla v Azylovém domě pro matku a dítě. Celý rok a půl jsem sháněla zaměstnání. Jsem středoškolačka s poměrně bohatou zkušeností z oblasti administrativy, obchodu, účetnictví, ale firmy mi na mé nabídky odpovídají, že nemají zájem. Shánějí hlavně čerstvé absolventy. Brala bych i dělnickou pozici, ale bohužel bývají na více směn (prodavačka). A já nemám hlídání a neměl by kdo vodit dceru do školy. Takže žiji z životního minima + přídavku na dítě. Z této částky na žádný pronájem nemohu dosáhnout.

Chtěla bych požádat, jestli by se našli hodní lidé a mohli mi vypomoci s bydlením. Ráda vypomohu na zahrádce i v domácnosti. Ráda se postarám i o starší lidi. Vyperu, uvařím a vše co bude potřeba.

Popřípadě, kdyby někdo věděl o nějakém zaměstnání a pomohl s hlídáním dcerky, nebo dle dohody, odvděčím se samozřejmě i finančně.

Můj příběh vyznívá asi zmateně. Jsem plná emocí a bezmoci. Ráda bych své dcerce vytvořila klidný a spokojený domov. Je mi jí velmi líto.

Bohužel kvůli pracovní politice naší země si nemohu na své a dceřiny potřeby vydělat a jsem nucena touto cestou žádat o pomoc.

Děkuji všem, kteří mne po přečtení těchto řádků neodsoudí. Já nechci být příživník a opravdu se snažím. Zatím bezvýsledně.

Doufám, že se najde pomocná ruka, která mě vytáhne ze dna a zase nastartuje můj život, který žiji hlavně pro svou dceru.

Děkuji Dana M.