Životní osudy lidí jsou různé, něčím jsou si ale podobné, na jejich konci stojí otazník budoucnosti a skryté naděje.

Babička a děda pro Jiříčka

Zaujal mě příběh šestiletého Lukáška, který hledá babičku a dědečka – a taky je díky vám našel.
A tak i my pro našeho syna Jiříčka hledáme babičku a dědečka. Jiříčkovi jsou čtyři roky a pořád také někoho shání. Jsou lidé, kteří nemají děti ani vnoučata, a tak by si rádi prostřednictvím redakce našli vnuka, ale bohužel nevíme o sobě.
Věřím, že dobří lidé ještě žijí a jejich někde dost, tak snad budeme i my mít všichni štěstí. Rádi bychom se navštěvovali. Těšíme se na odpověď.

Hanka od Chrudimi
Už nechci prožívat samotu

Velice dlouho jsem zvažoval, zda vám mám svůj příběh také já napsat a dát šanci novému začátku. Jmenuji se Vladimír, je mi 32 let a rád bych poznal bezdětnou slečnu, která pracuje.
Když jsem poznal svoji bývalou přítelkyni, bylo vše v pořádku, ale zklamal jsem se.To mne velice mrzelo. Tak, jak vlastně začít, tak jsem se rozhodl napsat vám do Řádků důvěry. Jsem nekuřák, nepiji, mám mírnou povahu. Přál bych si, kdyby má budoucí partnerka byla hodná a upřímná.

Vladimír, Jičín
Poslední šance

Jsem zklamaná a přesto nechci zůstat sama. Je mi šedesát roků, jsem vysoká 174 centimetrů a mám velmi všestranné zájmy.
Ráda bych se touto cestou seznámila s nekuřákem, který neholduje alkoholu a nechce být také sám. Z blízkého okolí.

čtenářka z Orlickoústecka

(V případě odpovědi pište na adresu redakce Hradeckého deníku, Kladská 17, 500 03 Hradec Králové. Na obálku napište, komu odpovídáte a datum otištění příspěvku. Dopisy adresátům předáme.)
Pro Radka
(Jedna z odpovědí pro Radka, 42 let, Hradec Králové. Jeho příběh jsme zveřejnili 15. ledna 2010.)

Ahoj Radku,
dovolím si tykat, i když tě osobně neznám – snad to bude pro komunikaci lepší. Oslovil mě tvůj příběh, protože i já sama jsem prožila velké zklamání, ale říkám si – proč nezkusit štěstí, osud a nezačít třeba něco nového, hezčího, co by dalo životu nový směr a smysl.
Jmenuji se Irena, narodila jsem se ve znamení Štíra před 35 lety a mám středoškolské vzdělání. Jsem už delší dobu rozvedená a mám devítiletou dceru Anetku. Bydlíme v Hradci Králové a máme rádi výlety, chodíme na procházky, do kina a v létě jezdíme k moři. Žijeme obyčejný život, zdá se, že nám nic nechybí.
Přesto bych ráda poznala pro sebe sympatického, hodného a spolehlivého partnera, který by i dokázal být oporou nám oběma a obohatil by můj i Anetky ne vždy snadný život. Pro Anetku bych ráda našla prima kamaráda, se kterým by zažila legraci a měl by ji rád. Pokud máš chuť zkusit štěstí a poznat nás blíž (nejdříve jen mě), tak mi zkus napsat o sobě pár řádků. Možná, že to stojí za zkoušku, co myslíš?

Irena, Hradec Králové

Pro Janu
(Dvě odpovědi pro Janu z Táborska, jejíž příběh jsme zveřejnili v Řádcích důvěry 15. ledna 2010)

Milá Jano,
přečetla jsem si váš příběh v Řádcích důvěry a říkám si, že bych vám mohla odpovědět. Je nám s manželem už sedmdesát roků a máme čtyřicetiletého syna, který je stále sám – poté, co se rozešel se svojí přítelkyní. Myslíme, že by potřeboval rozumnou a hodnou slečnu nebo paní. Děti nejsou překážkou, má je rád. Víc už psát nebudu, jestli budete chtít, tak se ozvěte.

Čtenářka z Chrudimi
Ahoj Jani!
Náhodou jsem četl noviny a ten článek v Řádcích důvěry mne zaujal. Nedávno zahynula moje přítelkyně. Večer je mi smutno, protože si nemám s kým promluvit.
V současné době život není jednoduchý a bude ještě hůř.
Rád opravuji staré věci, mám smysl pro humor, jsem tolerantní, ale mám rád pravdu. Potom se situace vždy dříve vyřeší.
Nejsem žádný krasavec (k dopisu přikládám fotografii), ale umím držet slovo. Už jsem dlouho nikde nebyl a chtěl bych třeba jít někam na zábavu s tancem. Nabízím trvalý vztah bez komplikací.
Nejsem člověk názoru: ,,Miluj svého bližního a kde můžeš – řízni ho.“ To je špatně. Byl bych rád, kdyby jste mi odepsala.

čtenář z Ústí nad Orlicí

(V případě odpovědi pište na adresu redakce uvedenou vlevo na této straně. Na obálku napište, komu odpovídáte a datum otištěného příspěvku. Dopisy adresátům vždy doručíme.)