Téhož dne kolem deváté hodiny ranní se vydali Antonín Švehla a František Soukup jménem Národního výboru převzít Obilní ústav v Praze, aby zabránili odvozu obilí na frontu. Poté se rozšířila zpráva o uznání podmínek míru Rakousko-Uherskem. Podmínky obsahovaly i uznání autonomie národů Rakousko-Uherska, které si lid vyložil jako uznání nezávislosti. Tato zpráva se stala impulsem k živelným demonstracím, při nichž lid jásal v ulicích a ničil symboly Rakousko-Uherska. Na večer téhož dne vydal Národní výbor první zákon, „zákon o zřízení samostatného státu československého“. Tentýž den byli do Národního výboru přibráni 4 slovenští zástupci.

29. října jednal Národní výbor s rakousko-uherským místodržitelem Juliem Coudenhovem o převzetí moci. Výsledkem byl kompromis, když se Národní výbor přihlásil k prozatímnímu zřízení veřejné správy. Navečer se pražské vojenské velitelství pokusilo vyprovokovat s Národním výborem střetnutí. Téhož dne se němečtí poslanci usnesli vydělit ze severního pohraničí Čech provincii Deutschbőhmen a začlenit ji jako autonomní jednotku do příštího Německého Rakouska.

Ve dnech 29. - 30. října se konstituovala československá státní moc v Brně, Plzni, Ostravě, Olomouci, Hradci Králové, Padrubicích a na dalších místech.


Zlomový školní rok 1918/19 v hradeckém gymnáziu
(ze seminátní práce Karla Švandy)

Historik Simon charakterizoval školní rok 1918/19 takto: „…znamená konec světové války, začátek svobody, státní samostatnost, nového ducha a nové směrnice ve školství v duchu demokracie, svobody svědomí a vyučování, rovnosti pohlaví, důrazu na správnou výchovu, spolupráci školy s rodinou v dalších letech školních roků, v nichž se vrací školské poměry do normálních kolejí, avšak ducha zcela nového, republikánského.“

Při pročítání kroniky a výročních zpráv mu musím dát za pravdu ve všech jeho tvrzeních, zejména těch, která se týkají přímo chodu školy: kromě nových zákonů, zrušení řady nepříjemných povinností, rozšíření nabídky studijních programů na nově zřizovaných školách se zlepšilo postavení studentek, škola začala organizovat schůzky s rodiči.

Vedení ústavu hned zpočátku školního roku upustilo od cvičení junobrany a počátkem října od zpěvu rakouské hymny po nedělních bohoslužbách.

Dne 28. října 1918 večer o 8 hodině večerní došly první zprávy z Prahy, že se Národní výbor ujal vlády.

Druhý den se v 8 hodin ráno se konalo shromáždění žáků a učitelů v Boromeu, kam byl přinesen starý studentský prapor z jezuitské koleje. Po zpěvu české národní hymny ředitel gymnázia vysvětlil žákům význam 28. října a smysl naší historie a politiky na základě retrospektivy po českých dějinách.

Pak prof. dr. Zavřel přečetl proklamaci Národního výboru a 5 článků prvního zákona ze dne 28. října 1918 o zřízení samostatného státu. Studenti pak zazpívali všeslovanskou hymnu, provolávali slávu Masarykovi. V 11.30 se studenti sešli znovu a pod svým praporem za vedení celého sboru se zúčastnili slavnostního průvodu a veřejné manifestace na Velkém náměstí.

Dne 17. prosince se konala školní akademie na počest příjezdu prezidenta Masaryka.

Politický převrat prakticky zrovnoprávnil studentky na dosavadních chlapeckých středních školách tím, že byly považovány za veřejné studentky a ne privatistky. Ve školní kronice je asi třístránkový komentář toho, jak se po převratu celkově uvolnila atmosféra na školách, což vedlo ke studentským protestům proti neoblíbeným učitelům, někteří učitelé vynechávali svoje hodiny nebo se na ně nepřipravovali, protože se věnovali politickým záležitostem.

Celou situaci nakonec řešilo ministerstvo školství výnosem, kterým nařizovalo dbát na kázeň a kvalitu výuky.

Karel Švanda

Zdroj: Za poplatek staženo ze serveru seminarky.cz
Wikipedie, otevřená encyklopedie