V Divišově ulici těsně za muzeem stojí První palác bývalé české vzájemné pojišťovny, jehož první patro osadil pražský sochař Stanislav Suk šesti třímetrovými plastikami na téma pojišťovnictví. Figury představují duševního pracovníka (úředníka), řemeslníka, obchod, alegorii města Hradce Králové, zemědělce (úrodu) a spořivost.

Třetí bratr vedle Úředníka a Řemeslníka, socha zosobňující město, není ve finální šestici náhodou. Je to pocta městu, město podpořilo založení hradecké pobočky s úmyslem dát v době krize a nezaměstnanosti občanům příležitost 
k výdělku.

Sukova Alegorie Hradce není na mapě města první ani jediná. Starší předobraz od Stanislava Suchardy můžeme objevit na budově muzea. Drobnou figuru génia, či města Hradec Králové drží v dlani jedna z bohyň-královen ve významu pevného bodu, kvůli kterému se dá pohnout třeba i zeměkoulí. Protějškem figuře města z Divišovy ulice je ženská alegorie včasného obchodu. Dohromady pár představuje Hradec Králové jako první pokrokové město v Československu, kde se má včasný a tudíž výhodný obchod (se spořením a pojištěním) uzavírat.

Zosobnění města najdeme i na slavné Alegorii dobré vlády od Ambrogia  Lorenzettiho na radnici v Sieně. Malba přemýšlející o podmínkách dobré vlády vznikla v první polovině 14. století, kdy u nás vládli Lucemburkové. Malíř kolem dobrého vládce a trůnící ženské personifikace města usadil řadu postav znázorňujících jeho vlastnosti: Velkomyslnost, Umírněnost, Sílu, Mír, Moudrost a ctnosti: Víra, Láska, Naděje, dále Statečnost, Moudrost, Šlechetnost a Střídmost a také Spravedlnost, Svornost a Jistotu.

Figura Hradce Králové na fasádě v Divišově ulici zastupuje občana stejně jako symbolického hospodáře, dobrého vládce. Drží v ruce městský erb, podle kterého ho jasně poznáme a na který přísahá. Přísahá na tradici města, že ho směruje k dobré budoucnosti. Díky práci dělníků, rolníků, úředníků, díky spořivosti a včasnému obchodu bude město prosperovat.

Martina Vítková