Významnou stavbu na Ulrichově náměstí navrhl Josef Gočár.  Pracovalo se na ní v letech 1928 až 1932 a dnes je památkově chráněna. Sídlí v ní krajské policejní ředitelství. Ve své době tato stavba znamenala vytvoření dalšího centra vedle staré historické části. Sídlo Ředitelství státních drah bylo navíc pro Ulrichův Hradec velmi prestižní. Konstruktivní stavbu zdobí reliéf s motivem cestování a železnice.

Budova byla slavnostně otevřena roku 1932, ale pískovcový reliéf v rozměrech 10 krát dva metry  byl osazen až o rok později. V tisku si mnohokrát stěžovali, že jeho nepřítomnost dům hyzdí. Zvětšení podle modelu provedli místní sochařské Škodovy závody, autor Bedřich Stefan přijel v létě roku 1933 dílo sesadit a provést korektury. Když byl reliéf na svém místě, tisk měl pro Stefana slova obdivu.

Do úzkého a dlouhého prostoru se tak tak vešlo šest postav. Některé dokážeme rozpoznat na první pohled, o jiných se můžeme jen dohadovat. Figura sedící vlevo na balíku je bůh cestování a obchodu Merkur, má svou typickou hůl, helmu a sandály. Žena zcela vpravo je také bohyně – Ceres neboli Deméter. Drží klas na znamení hojnosti a kolo. To může být znakem cestování stejně jako rolnictví. Zcela uprostřed reliéfu je kulatý globus, svět, nad nímž se sklánějí další dvě ženy. Jedna v ruce drží lokomotivu a znak křídel a druhá pohár a knihu. Kniha je symbol vědění. Kniha je také zednářský symbol moudrosti. Nebo jde o jízdní řád, na jehož přesnost dráhy přísahaly jako teologové na bibli.

Symbolika sedících postav je méně jasná. Jde patrně o cestující, uživatele drah. Muž vpravo má pracovní oděv a kladivo, jistě dokáže opravit jakékoli železniční stroje. Žena v nařaseném rouchu je tajemnější. Protože je reliéf chráněn pletivem, nedá se přesně rozpoznat její atribut má-li nějaký: knihu či květinu v klíně.

Reliéf s motivem cestování a železnice na stavbě na hradeckém Ulrichově náměstí.

Martina Vítková