Chtěl zachytit krásu tváře

Autorem hlavy Mistra Jana Husa v Nezvalově ulici je sochař František Fabiánek. Husova busta na vysokém hranolovém sloupku původně stála v zahradě Klumparovy vily v téže ulici o několik metrů dál. Ke kostelu Československé církve evangelické byla přenesena a  odhalena při otevření kostela roku 1912.

František Fabiánek uměl zachytit krásu lidské tváře a vytvořil také bustu doktora Klumpara, patrně původního zadavatele této práce. Fabiánkovy figury a dekorativní detaily oživují fasády několika zdejších veřejných i soukromých budov. Asi nejnápadnější jsou tři atlanti pod střechou Galerie moderního umění na Velkém náměstí.

Autorem hlavy Mistra Jana Husa v Nezvalově ulici je sochař František Fabiánek.Fabiánek se narodil roku 1884 v Boskovicích a zemřel v požehnaném věku osmdesáti tří let v roce 1967 v Brně. Vyučil se kameníkem a pokračoval na kamenosochařské škole v Hořicích. Na pražské Akademii se stal žákem profesora Myslbeka a v Paříži navštívil Augusta Rodina, největšího sochaře tehdejší doby. Fabiánkův pobyt je v Hradci Králové doložen v letech 1911 – 1914. V celém svém díle se věnoval hlavně monumentální plastice pro architekturu, portrétům a pomníkům. Zúčastnil se úplně první soutěže na sochu Jana Žižky v Hradci v roce 1924, ale tehdy nikdo nevyhrál.

Téměř všechny připomínky Jana Husa vzniklé po roce 1900 nesou stopu vlivu Františka Bílka. Pro Bílka byl Jan Hus celoživotním námětem a jeho pojetí žije například v Šalounově Husovi na Staroměstském náměstí i v mnoha drobnějších pracích po celých Čechách. Fabiánkova busta zachycuje českého kněze s nakloněnou hlavou, v usebrání, při modlitbě, tak trochu ve smutku, či pochybnostech. Neurčitý útvar za Husovým levým ramenem je zřejmě dřevo jeho pohřební hranice v Kostnici. Tvář je vyhublá a vousatá, což je ustálený znak utrpení.

I ve slavném Vávrově filmu narostly po patnácti měsíčním věznění v kobce dominikánského kláštera na ostrově na Bodamském jezeře hlavnímu představiteli na původně hladké tváři vousy.

Dvojník hlídá Sukovy sady

Připomínka Husova významu pro český národ je velmi jednoduchá a prostá. Byla vytvořena v atmosféře blížícího se pětistého výročí upálení kněze v Kostnici, kdy pražský pomník ještě nestál a jeho vznik provázely zbytečné spory.

V Hradci je ještě jedna zcela totožná Husova busta v Sukových sadech, kde byl pomník odhalen 11. srpna 1914.

Martina Vítková