V Divišově ulici těsně za muzeem stojí První palác bývalé české vzájemné pojišťovny, jehož první patro roku 1933 osadil pražský sochař Stanislav Suk šesti třímetrovými plastikami na téma pojišťovnictví. Figury představují zleva: duševního pracovníka (úředníka), řemeslníka, alegorii města Hradce Králové, obchod, zemědělství (úrodu) a spořivost.

Včasný obchod není úplně typická charakteristika pro jakoukoliv sochu. V tomto případě je to ženská postava, kterou poznáme podle Merkurovy hole v pravé ruce a přesýpacích hodin – starobylého symbolu času v ruce pravé. Tvoří pár s mužskou figurou města Hradec Králové po její pravici, prvního pokrokového města v Československu, kde se má dobrý obchod s pojištěním uzavírat.

Nejbližším ideovým programem, který vychází z předchozího secesního slohu je výzdoba pražské Nové radnice, kterou dekoruje Skromnost, Ušlechtilost, Síla a Vytrvalost Josefa Mařatky doplněná Revizí a Účetnictvím Stanislava Suchardy. Tam byly vystaveny vlastnosti vhodné pro město. Bohuslav Schnirch vypracoval pro jednu z pražských pojišťoven odstrašující výjevy: Volání na poplach a Hašení požáru.

Sukovy symboly jsou trochu  záhadnější. Přesto postava obchodu díky Merkurově holi nejjasněji navazuje na dávnou symboliku. Merkur byl bůh obchodu, cest a cestovatelů a byl velmi rychlý. Jako posel bohů nosil okřídlené sandály. Proto hodiny v druhé ruce ženy upřesňují názor na čas. Nejde o chvat, ale spíš o pohotovost a správný okamžik.

Merkurovu hůl – Caduceus, tradičně tvoří dva navzájem propletení hadi, kteří symbolizují rovnováhu dvou protikladů: mužského a ženského principu nebo přírody a vědění. Někdy je hůl chápána jako kouzelná. Hadi mají hlavy obráceny k sobě, jakoby spolu hovořili a nad nimi je hůl okřídlená. Hůl získal Merkur od Apollóna a znamená také plodnost neboli tvořivou sílu, jde  o symbol obrody života. V tomto případě je hůl tak stylizovaná, že křídla a hady poznáme, jen pokud o nich víme.

Martina Vítková