Svatý Lazar z Betánie žil v 1. století ve Svaté zemi. Byl Ježíšovým přítelem a měl dvě sestry – Marthu a nevlastní Maří Magdalenu. Lazara vzkřísil Ježíš k životu, když byl již čtyři dny po smrti. Toto vzkříšení je vrcholný bod Ježíšova pozemského působení těsně před jeho zatčením a ukřižováním.

Později se prý Lazar i se sestrami přestěhoval do Provence a stal se biskupem v Marseille. V 9. století tam byly nalezeny jeho ostatky. Je patronem řezníků, hrobařů, malomocných, domů pro malomocné, nemocných, žebráků.

Svatý Lazar je proto spojován s nemocí a uzdravením. Popularitu světce dosvědčují i různá společenství. Například Vojenský a špitální řád Svatého Lazara Jeruzalemského je nejstarší charitativní organizací.