Jak je známo, zavražděn byl 15. března roku 44 př. n. l. 23 ranami dýkou u sochy Pompeia. Jeho poslední slova, „Et tu, Brute?“ (I ty, Brute), pronesená k jeho adoptivnímu synovi, který se mezi vrahy nacházel, však zřejmě z jeho úst nepocházejí.

Jméno patřívalo i papežům, z nichž nejslavnější byl asi Julius II. (1443 až 1513), rodným jménem Giuliano della Rovere. Inteligentní a uměnímilovný papež nejspíš pochopil, že do velké historie může vstoupit jen po boku svého sluhy, zázračného sochaře. Tím nebyl nikdo jiný než Michelangelo Buonarroti. Pro svého příznivce Michelangelo tesal nikdy nedokončený náhrobek.
Vzepjal se rovněž k jednomu z geniálních uměleckých projevů v dějinách vůbec, k monumentální malířské výzdobě Sixtinské kaple. O vztahu obou mužů, silných individualit, byl natočen historický velkofilm Ve službách papeže (1965), kde Michelangela hrál nedávno zemřelý herec Charlton Heston.