Jeho významným nositelem byl velkomoravský kníže Rostislav I., který se zásadním způsobem zasloužil o uvedení křesťanství k našim národům a zachování národní identity. Rostislav se obrátil na císaře byzantské východořímské říše Michaela III. se žádostí o vyslání slovanských věrozvěstů, aby se upevnila nezávislost Moravy na bavorských a německých panovnících, a tím došlo rovněž k zastavení postupu germanizace slovanských národů.

Pravoslavná misie Konstantina-Cyrila a Metoděje, jenž se stal prvním moravským arcibiskupem, byla potvrzena a posvěcena papežem Hadriánem II. přímo v Římě za účasti obou bratrů a jejich učedníků v letech 867 až 869. Konstantin v Římě přijal mnišské jméno Cyril a v roce 869 zde ve věku 42 let zemřel.
Metoděj byl vysvěcen na arcibiskupa moravsko-panonského a vrátil se na Moravu.

Činností svatých bratří byly ohroženy zájmy německých latinských kněží, kteří nakonec dosáhli svého. Rostislavův synovec Svatopluk vydal svého strýce Němcům. Ti ho oslepili a odsoudili k doživotnímu žaláři, kde skonal.

Připomenout si můžeme Milana Rastislava Štefánika (1880 až 1919). Byl slovenským politikem, generálem francouzské armády a také astronomem. Štefánik svých prvních mezinárodních úspěchů dosáhl jako vědec - astronom.

Za první světové války organizoval československé legie v Srbsku, Rumunsku, Rusku, Itálii a v roce 1918 protisovětskou intervenci na Sibiři.
Byl členem Národní rady v Paříži a prvním československým ministrem národní obrany.Spolu s Tomášem Garriguem Masarykem a Edvardem Benešem patří mezi zakladatele Československa. Zahynul při letecké katastrofě při návratu do vlasti. Jeho pamětní mohyla je na vrchu Bradlo v Myjavské pahorkatině.