Kliknutím zvětšíteLetní tábory byly a dodnes jsou oblíbeným způsobem trávení prázdninového času dětí. Já jsem jich jako vedoucí absolvoval několik. Největší vzpomínky mám hned na ten první, kterého jsem se zúčastnil o hlavních prázdninách v roce 1965 v Mladých Bukách. Byl to pro mne tábor povinný, který jsme museli absolvovat jako studenti učitelství na Pedagogické fakultě v Hradci Králové. Z tábora jsme si měli pořídit deník s dokumentací, za který jsme získali po 1. ročníku povinný zápočet.
Tábor mně pomohl vybrat můj kamarád Slávek Šíla, jehož tatínek byl předsedou odborového svazu potravinového průmyslu a nějak na jaře byl právě v Pečivárnách Pardubice a zjevně jim chyběli vedoucí do jimi provozovaného pionýrského tábora. Zmínil, že syn studuje pedagogickou fakultu, a že má jistě i nějaké kamarády, kteří by s ním na tábor jako vedoucí třeba rádi jeli. A tak nám doporučil tábor Pardubicích pekáren a cukráren a my svolili. Nejen pro dobrou pověst, kterou tábor měl ze strany vedení, ale samozřejmě i pro stravu, kterou z významné části zajišťoval pořadatel tábora. Tábor vedla paní Ludmila Balatková se svým synem. Na prvý pohled to byla pravá Sokolka, ale s táborovou náplní naroubovanou na tehdejší pionýrské tradice obdobných letních táborů. Byla k nám náročná, stejně jako její syn byl velmi vynalézavý v hledání činností pro malé účastníky – Pionýry. Nazval bych, že obsah činnosti na táboře byl přírodně-sportovní. Centrem areálu tábora byla chata s jídelnou a společenskou místností. Před ní bylo velké koupaliště. Děti byly ubytovány v chatkách a stanech na louce nad areálem. V činnostech s dětmi se hodně chodilo po horách na výlety, hlavně do málo navštěvované části Krkonoš – Rýchorských hor. Plnily se různé úkoly, jako stezka odvahy, dovednosti, děti měly možnost účastnit se mnoha sportovních činností. Ve volném čase si děti mohly vybrat různé zájmové kroužky. Mně bylo přiděleno vedení kroužku fotografického. Na chatě byla slušně vybavena fotokomora, kde jsem se zájemci trávil hodně času a mnohé zde zveřejněné fotografie jsou jako výstupy z činnosti tohoto kroužku. V táboře bylo několik sportovních hřišť, a tak se téměř stovka malých táborníků od 7 do 15 let rozhodně nenudila. Během prázdnin tu pokaždé proběhly 3 běhy tohoto klasického a pro tehdejší časy typického letního tábora.
V táboře jsem byl jako oddílový vedoucí 3 prázdniny za sebou a vyzkoušel jsem si vedení oddílů chlapců různého věku. Přesvědčil jsem se o tom, jak je taková činnost fyzicky i duševně náročná. Byla to pro mne skvělá průprava pro budoucí roli učitele. Sám jsem si mnohem později 8 let po sobě vyzkoušel vedení vlastního tábora a mnohé zkušenosti z toho svého prvého, jsem potom využil.
Úspěch tábora byl rovněž ve skvělé partě vedoucích a instruktorů. Dokonale jsme se poznali a uměli si vzájemně pomoci. To byl základ, ze kterého pak plynulo všechno dění v táboře.
Velice rád na tábor ve Antonínově údolí u Mladých Buků vzpomínám. Věřím, že stejně tak rády vzpomínají i děti, která se ho tehdy, před 54 lety, zúčastnily.
18
2
Tipy na víkend
Čtenář 
Kafe
Dům a zahrada
iReceptář
Kondice
Celebrity
TN.cz
