Šetřit se má. Dokonce musí. Ale ne na nesprávném místě. Neřkuli tam, kde by to do budoucna mohlo být podstatně dražší nebo dokonce s sebou přinášet rizika ohrožení zdraví či snad i života lidí.

Představte si takovou lanovku. Třeba na Sněžku. Je správné, že výběrové řízení na výstavbu takového zařízení bylo dlouhé a složité. Dokonce se muselo opakovat, protože v prvním kole nebyla naplněna litera zákona. Podruhé už se to povedlo a obec Pec pod Sněžkou mohla podepsat smlouvy s vítězem soutěže. Jenže už tady se nám rozbliká první červená kontrolka. Vítězná firma, resp. firmy, podaly projekt, který je o třicet milionů lacinější než ty, které podaly společnosti na druhém a třetím místě. Podle názorů nezávislých odborníků není možné za vítězem nabízenou cenu lanovku v parametrech zadávací dokumentace realizovat.

Sloupy lanovky by se měly stavět pomocí vrtulníku. Snést z horního úseku lanovky na 600 tun materiálu a naopak nahoru dopravit 800 tun na stavbu osmnácti sloupů předpokládá 480 až 500 vzletů vrtulníku. Dolní úsek předpokládá snesení 1200 tun dolů a 2500 tun nahoru. To je dalších 1850 až 1900 vzletů vrtulníku. Při skromném odhadu si tato doprava vyžádá náklady kolem 60 milionů korun. K tomu přičtěme dopravu auty do mezistanice. Projekt nepředpokládá výstavbu pracovní lanovky.

Dnešní vítěz už v projektu pro první kolo navrhoval podstatné snížení počtu sloupů. Je pravda, že realizoval už mnoho staveb po celé Evropě, ale projektant lanovky na Sněžku asi dobře věděl, proč je zde nutný počet, který se objevil v zadávací dokumentaci. Je to určitě o minimalizaci rizika havárie, ale také o životnosti celé stavby, potřebě servisování atd.

A pak je tady druhá rozblikaná červená kontrolka. Evropská unie na výstavbu lanovky přislíbila dotaci kolem 230 milionů korun. Pokud se však nedodrží podmínky veřejné soutěže, hrozí Peci pod Sněžkou nejen vrácení dotace, ale i pokuta, která může dosáhnout dalších až 230 milionů. S podobnými problémy už v Česku zápasí některé jiné subjekty. Stačí připomenout pardubický Technopark.

V neposlední řadě je tu i třetí červeně blikající kontrolka s nadpisem vícenáklady. Jejich „oprávněnost“ se dá zdůvodnit při rozestavěné stavbě za stovky milionů poměrně snadno. Takže vítězná firma bude nakonec vystavovat účet třeba i vyšší než společnosti, které svůj rozpočet předkládaly jako objektivní.

Ano, šetřit se má. Ale ne podle zásady: ať to stojí, co to stojí.