Kliknutím zvětšíteNa rukou má krev několika nepohodlných soupeřů v boji o ovládnutí podsvětí Jakutska – ruské federativní republiky, vzdálené tisíce kilometrů na severovýchod od Moskvy. O tom, že se nezdráhá vraždit konkurenty a pohrává si s kriminalisty i soudci jako kočka s myší, se v jakutských nálevnách a barech vyprávějí neuvěřitelné historky, které jeho autoritu ještě patřičně umocňují.
V době, kdy velká část obyvatel této odlehlé republiky, rozlohou větší než Argentina, kde žije necelý milion obyvatel, trpí frustrací z rostoucí korupce místních podnikatelů i politiků a systematického přehlížení ze strany federální vlády ve vzdálené metropoli, vnímá řada lidí provokativní rebelie novodobého jakutského zbojníka jako šanci na vzkříšení pochroumané národní hrdosti. Hesla jako „Jakuti, bratři, probuďme se!“ nebo „Bez Moskvy a sami za sebe!“ se stále častěji objevují načmáraná na zdech domů a nasprejovaná na autobusových zastávkách. Kdykoli se vyšetřovatelé snaží o Timofejevovi získat informace, mlčí jako hroby. Mnozí už jen proto, že je jímá hrůza při pouhém pomyšlení, že by se proti nim mohl obrátit jeho hněv. Teprve pětatřicetiletý chlapík se zkušenostmi zápasníka MMA má totiž stále větší vliv nejen mezi kriminálníky, ale i mezi policisty, advokáty a soudci.
Velí zpoza mříží
V současné době řídí Prokop Timofejev, v podsvětí známý také pod přezdívkou Suntarský rozparovač (podle odlehlé vesnice, z níž pochází), svou rychle rostoucí mafiánskou armádu z tepla cely předběžného zadržení v metropoli Jakutsku, kde sedí kvůli obvinění ze zatím poslední úkladné vraždy. To mu ovšem nebrání v tom, aby držel otěže tamního podsvětí pevně v rukou. Prostřednictvím spoluvězňů i podplacených bachařů se jeho pokyny snadno dostanou přes mříže, stejně jako opačným směrem hlášení o jejich úspěšném splnění.
Staronové schéma podobného předávání informací je založeno na prastarých tradicích ruských kriminálníků, k nimž se Timofejev hlásí. Díky tomu je považován za jakéhosi „kriminálního věrozvěsta“, jehož posláním je znovu vzkřísit dávnou moc a slávu jakutského národa i všemocného ruského podsvětí. Jako názorný příklad, že se mu to daří, slouží jeho poslední trik, s jehož pomocí se mu podařilo rozbít napadrť mechanismy soudního systému a díky dlouhotrvající zastrašující kampani dovést svůj soudní proces k vytouženému patu. V tuto chvíli to vypadá, že pokud se nestane nic mimořádného, vyjde spolu s několika kumpány v polovině dubna na svobodu.
„Je to skandál, který nemá za posledních třicet let v ruském soudnictví obdoby. Vyšetřovatelé, advokáti, soudci, svědci i potencionální porotci z lidu jsou Timofejevovi buď otevřeně nakloněni, nebo se obávají jeho msty. Svou roli hraje také faktor ruské periferie, kde je silnější vůle pro přežití v nelehkých podmínkách než víra v samospasitelnost zákonů a práva implikovaného z Moskvy. Takto efektivně ochromit systém se zatím nikomu v Rusku nepodařilo. Zcela jistě je to nejdivočejší anarchie od Leninovy říjnové revoluce a Jelcinova kolapsu zákonnosti v 90. letech minulého století,“ řekl ruskému zpravodajskému portálu Lenta.ru spolupracovník ruských tajných služeb vystupující pod pseudonymem Sergej.
„Čestný“ titul Tulák
Prokop Timofejev se narodil v říjnu roku 1985 v jakutské vesnici Suntar uprostřed nehostinné tajgy jako třetí dítě v rodině stavebního dělníka a čestného občana Jakutska Anatolije Timofejeva a jeho ženy, zdravotní sestry Sofie. Po úspěšném absolvování střední školy začal studovat na univerzitě v Jakutsku, ale ve druhém ročníku v opilosti havaroval v autě a kvůli zdravotním problémům studium ukončil. V devatenácti letech se ze zranění zotavil, začal trénovat zápas MMA a získal autoritu podsvětí kvůli několika loupežným přepadením, krvavým pranicím a krádežím aut. Do křížku se zákonem se ale poprvé dostal až o rok později, v roce 2005, kdy byl odsouzen na devět let za zabití člověka v pouliční bitce, která byla součástí války znepřátelených klanů o vliv v jakutské metropoli.
Ve vězení uplatnil své přednosti: fyzickou převahu v bitkách se spoluvězni, důraz na bystrý rozum a výtečné organizační schopnosti. To mu během dvou let přineslo bezprecedentní autoritu a stal se nekorunovaným vůdcem všech kriminálníků, stejně jako šéfů kavkazských a slovanských mafiánských bossů známých pod přezdívkami Kruťas, Prorok, Cirkusák, Šedivec nebo Šílený slepec, kteří si v jakutských věznicích a trestných lágrech odpykávali uložené tresty.
V důsledku toho mu byl na tajné schůzce špiček ruského podsvětí v ukrajinské Oděse slavnostně udělen „čestný“ titul Tulák, což je označení člena nejvyššího mafiánského vedení, jehož posláním je dohlížet na dodržování „nepsaných kriminálních pravidel“ ve věznicích a koloniích. Jejich součástí je předávat utajené informace a fungovat coby prostředník mezi vězni, dozorci a spřízněnými právníky v záležitostech, jako jsou stížnosti na podmínky ve vězení, žádosti o podmínečné propuštění nebo obnovení soudních procesů.
Padělaná milost
Suntarský rozparovač si v nové roli vedl nad očekávání dobře, za což se mu dostávalo všemožné podpory od kriminální elity z celého Ruska. Její součástí byl v březnu 2013 i oficiální dopis, opatřený razítkem Vrchního soudu Jakutské republiky, v němž se mu kvůli administrativním pochybením při rozhodnutí o délce odnětí svobody zkrátil trest o dva roky, takže byl okamžitě propuštěn na svobodu…
Skutečnost, že šlo o podvod, vyšla najevo až o rok později. To už se ale po Tulákovi dávno slehla zem. Ještě předtím se mu podařilo na ruském státu vysoudit nemalé peníze za údajně neodůvodněné udělení neúměrně přísného trestu.
Tato aféra mu přinesla další mohutnou vlnu solidarity a v barech i u ohňů jakutských kočovníků se začaly vyprávět historky o chrabrém a dobrotivém loupežníkovi, který bohatým bere a chudým, utiskovaným a ponižovaným vězněným dává, novodobém Robinu Hoodovi, jenž vypálil policistům a soudcům rybník, a v podsvětí se ujala jeho nová přezdívka Svatý Prokop – spasitel Jakutů. Odráží se v ní sentimentální touhy po nezávislosti na Rusku a Moskvě, kam putuje za nevýhodných podmínek veškeré zlato, ropa, drahé kožešiny a vzácné nerosty.
Prokop Timofejev využil situaci k vytvoření skupiny oddaných jakutských bojovníků MMA s kriminální minulostí, kteří mu sloužili jako osobní ochranka, a zároveň loupili a vraždili konkurenci podle jeho rozkazů. Jeho prestiž v Jakutsku vzrostla natolik, že jej k sobě začaly oficiálně zvát na večírky místní policejní a politické špičky, aby si uchovaly jeho přízeň i relativní bezpečnost pro sebe, své majetky i rodiny.
Mlčení vyděšených jehňátek
Po přijetí nového zákona, podle něhož v Rusku hrozí trest 15 let odnětí svobody za pouhý důkaz, že obviněný užívá mafiánské tituly Kmotr nebo Tulák, se v roce 2019 většina kriminálních bossů zcela stáhla do ústraní, aby se vyhnula vězení. To byla ideální záminka pro Prokopa Timofejeva, jenž naopak na úkor vystrašených bossů konkurenčních klanů rozšířil svůj vliv. Pak byl za podivných okolností zavražděn Timofejevův blízký kamarád z dětství, jakutský šampion MMA Vladimir Fjodorov. Jak vyšlo najevo, pachatelem byl několikanásobný vrah a Timofejevův dávný rival, známý pod přezdívkou Divoký Max, jenž si na svou oběť počkal v záloze u cesty, odkud se Fjodorov brzy ráno pravidelně vracel z celonočního chytání ryb. Suntarský rozparovač byl vzteky bez sebe, protože přišel o jednoho z nejvěrnějších kamarádů. Bez ohledu na riziko okamžitě opustil svůj bezpečný úkryt, Divokého Maxe vyhledal a brutálně zavraždil.
Na těle oběti našli soudní znalci 157 bodnořezných ran. Timofejeva, který v záchvatu hněvu nedbal na možnost prozrazení, hned druhého dne zatkla policie a obvinila ho na základě stop DNA na nedopalcích cigaret nalezených na místě vraždy. Našli se dokonce dva svědci, kteří byli shodou okolností v okamžiku vraždy v lese na houbách a vše viděli na vlastní oči.
Jenomže potom se začaly dít věci, nad nimiž experti i široká ruská veřejnost nepřestávají udiveně vrtět hlavou. Přestože „Svatý Prokop – spasitel Jakutů“ byl celou dobu pod zámkem na samotce, soudcům se za více než dva roky nepodařilo případ dovést k udělení trestu ani k obvinění. Všichni oslovení jakutští občané vybraní do laické poroty odmítli kvůli nátlaku přijít k soudu a korunu všemu nasadil prokurátor, jemuž byl případ přidělen: kvůli údajnému nedostatečnému a nesprávně prováděnému dokazování a neexistenci svědků, kteří se báli mluvit, navrhl vrátit vše k přešetření nejvyššímu jakutskému a federálnímu ruskému soudu.
Nestane-li se něco mimořádného, co by zázračně urychlilo tradičně těžkopádný soudní systém, Timofejev triumfálně vyjde na svobodu a zmizí kdesi v nekonečné tajze, kde se bude moci modlit k duším svých jakutských předků a v klidu se připravovat na další krvavá dobrodružství.
19
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
