Richard Krajčo: Snažíme se do lidí nacpat energii i radost a dát jim zážitek

Kryštof se stali fenoménem, který jakoby nestárl. Kdo někdy byl na jejich koncertě, ví, že skupina dokáže rozezpívat i fanoušky v posledních řadách.

To potvrdil také Richard Krajčo, který fanouškům vzkazuje: „Ve Vizovicích to nebude jiné. Všichni příznivci kapely, ale i ti, kteří znají jen několik písniček, se mají na co těšit."

Kapela Kryštof momentálně jede turné s cimbálovou muzikou. V minulosti už jste si například vyzkoušeli hraní s gospelovým sborem, ale cimbálovka je pro pop-rockovou kapelu ještě více netypická. Jak nápad vznikl a jak nyní spolupráci hodnotíte?
Bereme to z pohledu fanoušků a ty reakce jsou krásné. Myslím si, že spousta z nich nevěděla, co čekat. Ale od chvíle, kdy nastoupí kluci z cimbálové muziky Grajcar a spustíme první společnou píseň, která vyvrcholí a cappella (vokální hudba nebo zpěv bez doprovodu hudebních nástrojů, pozn. red.) refrénem, cítíme z nich, že jsou nadšeni. Ozve se vždy ten burácivý a frenetický aplaus. Stejně tak my jsme opravdu nadšeni. Kluci z Grajcaru jsou nejen skvělí parťáci na pódium, ale i skvělí kluci „do šatny“. To je na tom vlastně to nejlepší. Našli jsme další kamarády. A to jen tak člověk říct nemůže.

Podívejte se na video z příprav na turné s cimbálovou muzikou:

Jsou vaše písničky nějak speciálně upraveny, aby s cimbálovkou skutečně vyzněly? Kdo dělal aranže?
Ano. Udělali jsme si s klukama z kapely pár dní soustředění a přearanžovali písně tak, aby to spojení mělo smysl. A také, aby fanoušek sice slyšel naše hity i nehity, ale ve verzích, kdy si řekne: wow, tak tohle zní parádně.

Co všechno mohou fanoušci na těchto koncertech slyšet? Především písničky z poslední desky Halywůd, nebo průřez celou populární tvorbou Kryštof?
Je to takové best of, ale vrátili jsme se i k písním, které jsme dlouho nehráli a právě s cimbálkou zní krásně. Vokální linky písně Mou vinou přímo lákaly ke společnému zpracování, vrátili jsme balkánský nářez Fantomska, která s cimbálem zní až uhrančivě šamansky, zpět je i Lolita, po mnoha letech i Potok lávový. A doplní to Obchodník, Ty a já, Zatančím, Inzerát, Srdcebeat, několik vsuvek folklórních fórků jako Vysoký jalovec či Vínečko bílé a dojde i na Srdce nehasnou.

Dara Rolins o Pavlu Nedvědovi: Tušila jsem, že přijde. Byl napsaný v mém osudu

Vracíte se rádi ke hraní vašich starších písniček? Hitů máte na kontě nespočet, musí být těžké poskládat koncert tak, aby se dostalo na každé období Kryštof a neutrpěl přitom současný koncept.
Záleží právě na tom, jaký koncert jedeme a co od něj očekáváme. Když hrajete fesťák a máte hodinu, chcete všechny pobavit. Playlist je poskládaný tak, aby se zabavil fanoušek i nefanoušek, který ale písně odněkud aspoň trochu zná. Když jedete akustický koncert s povídáním, můžete zařadit i písně, které na velkém koncertě vynecháte. A tak je fajn, že můžeme fanoušky pořád překvapovat.

Jaké je vaše oblíbené album Kryštof kapelou napříč?
Já myslím, že máme rádi všechna alba. Spíš se občas najde píseň, kterou by člověk s odstupem času nenahrál, nebo ji udělal malinko jinak. Myslím si ale, že z té stovky písní, co máme na kontě, bychom je spočítali na prstech jedné ruky.

Richard Krajčo & Unique Orchestra - Srdce Nehasnou - Karel Gott Tribute:

Jste velmi univerzální hudebníci, někteří členové kapely mají boční projekty nebo dokonce hrají v orchestrech. Co vás jako kapelu vlastně nejvíce spojuje, když jste spolu vydrželi tak dlouho a tvoříte stále nové věci?
Já myslím, že je to ta dlouholetá společná cesta. Kamarádství. Hraní je vlastně takový bonus navíc. Bonus, který nás neskutečně baví a to naše přátelství posouvá dál.

Zanedlouho budete hrát také na festivalu Trnkobraní ve Vizovicích. Co mohou fanoušci od tohoto koncertu očekávat?
Tentokrát nejde o klasický festivalový set, ale téměř regulérní koncert. Strávíme na pódiu hodinu a půl a pokusíme se pobavit všechny přítomné. Nacpat do nich energii, radost z muziky a dát jim zážitek. Myslím, že proto lidi na koncerty chodí. Zazpívat si, zaskákat, dojmout se, upustit páru. O to vše se pokusíme.

Na Trnkobraní nehrajete poprvé. Vracíte se na Zlínsko rádi, máte rádi zdejší festival?
Zlínsko je pro nás kraj zaslíbený. Jezdíme sem od našich prvopočátků a vždy to tady bylo jedinečné. Ať už v klubech 603, Golem, později Masters of Rock Cafe, v místní hale Novesta (nyní Sportovní hala DATART Zlín – pozn. red.) nebo právě ve Vizovicích na fesťáku. Lidé tady nás asi mají rádi. Podobné to je i na Vsetíně či ve Valašských Kloboukách. Vždycky jsou to euforické večery. A spousta krásných holek. Milujeme to tady.

Richard Krajčo se skupinou Kryštof nahráli píseň k pokračování filmu Gump. Na fotografii s Gumpem a Zbigniewem Czendlikem, který ve filmu také hraje.

A co rodný Moravskoslezský kraj? Cítíte stále největší přízeň právě v místech, odkud pocházíte? A dá se nějak publikum „doma“ a jinde rozlišit?
No, někdy máme pocit, že nás ta Morava bere více za své. Že jsme jejich synci, jejich ogaři. Ale pak přijedete do Ústí nad Labem nebo Lokte a je to tam stejné. Záleží spíš večer od večera. Naštěstí máme všude posledních 12 let vyprodáno a lidé nám ukazují, že se na naši muziku a naše koncerty chodí rádi bavit a že ji mají rádi.

Připravujete momentálně nové album, na které bychom se mohli těšit?
Nebude to album, ale jen nová píseň. Natočili jsme ústřední song pro pokračování filmu Gump a jmenuje se Život je krásný. Světlo světa spatří na konci října. A už se těším až bude venku.