Labská vodní elektrárna Hučák - secesní perla

Jedna z nejkrásnějších královéhradeckých staveb ve stylu secese. 

Nejen technicky, ale i umělecky zajímavá secesní stavba parní vodní elektrárny na Labi z r.1909 s turbínovou stanicí pro hydroelektrárnu, novým mostem a jezem, zvaným „Hučák“. Možné prohlídky dodnes funkčního ojedinělého komplexu. V budově funguje Informační centrum obnovitelné zdroje s interaktivní expozicí.

Kapka historie

Historie vodní elektrárny Labe v Hradci Králové se odvíjí od okamžiku, kdy se radní města Hradec Králové rozhodli ochránit své obyvatele před častými povodněmi, které pravidelně působily řeky Labe a Orlice. A tak byla vybudována na labském „Hučavém" jezu elektrárna, která se stala nedílnou součástí našeho města.

Vodní síla na labském jezu a na jezu orlickém u staré vojenské plovárny nemohla být využívána ihned. Bylo třeba počkat, až pokročí regulační práce do té míry, aby bylo možné přesně určit výšky hladin před jezy a za nimi. Jezy byly přitom přeloženy - labský o 150 metrů po toku a jez na Orlici o 250 metrů proti toku.

Regulační projekt z roku 1907 předpokládal zrušení starého jezu Hučák, kde stávala vodárna, což umožnilo výstavbu vodárny nové, tentokrát s elektrickým pohonem. Stavbu elektrárny na Labi zadalo zastupitelstvo města 12. května 1908. Projekt stavby vodního díla vypracoval ředitel Elektrických podniků pražských prof. ing. Karel Novák. Vodní elektrárna, nazývaná dnes jako secesní unikát na Labi, vyrůstala na levém břehu řeky na 157. říčním kilometru. Architektonicky skvěle zvládnutá stavba vznikala v období, kdy charakteristickou tvář Hradce Králové začali utvářet architekti takového věhlasu, jakým byl například Jan Kotěra.

Secesní charakter stavby, který navrhl prof. arch. František Sander, byl později doplněn časnou modernou, v jejímž stylu byly řešeny provozní budovy. Stavbu betonového mostu se segmentovým jezem v roce 1911 provedl ing. František Jirásek ve spolupráci s prof. arch. Sanderem. Dnes objekt elektrárny slouží jako příklad architektonického zvládnutí technického díla v období před první světovou válkou.

Napojení elektrárny na městské transformační stanice a kabelové sítě se uskutečnilo 12. února 1910 po 14. hodině odpoledne. Tentýž den večer se zkušebně rozsvítily Křižíkovy obloukové lampy na Velkém náměstí.

Elektrárna od té doby funguje téměř nepřetržitě, nepočítáme- li nevelké pauzy způsobené rekonstrukcemi a podobnými úpravami. Jednu takovou zažila elektrárna i přilehlý most na počátku 90. let. Chátrající stav obou objektů si vynutil odstranění původní omítky a historicky cenné výzdoby z počátku 20. století. Naštěstí byla díky smyslu pro kulturní hodnoty veškerá výzdoba včetně struktury povrchů, ornamentů a barevnosti pečlivě zdokumentována a věrně obnovena.

A dnes?

Labská elektrárna je chráněnou kulturní památkou a spolu s mostními objekty tvoří významnou součást městské památkové zóny.

V současnosti je Hučák v soukromém vlastnictví ČEZ Obnovitelné zdroje.

Křižíkova 233, Hradec Králové
SDÍLEJ:

AKCE V OKOLÍ

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT