Když vědci narazili na mysu Irizar na oblázkové valy svědčící o tom, že si zde tučňáci stavěli svá hnízda a mezi nimi na roztroušené kosti mladých tučňáků, domnívali se nejdříve, že jde zřejmě o nějakou opuštěnou kolonii dnešního tučňáka kroužkového. Nedávalo to ale příliš smyslu, protože o takové kolonii neexistoval žádný záznam, přestože dané místo bylo sledováno a popisováno už od začátku 20. století.

Uhlíkové datování ostatků ptačích těl však znamenalo skutečné překvapení - všechny byly staré minimálně 800 let, některé méně zachovalé ostatky dokonce až pět tisíc let.

Kolonie osidlovaná i opouštěná

Další výzkum a analýza nalezeného tučňáččího peří, kostí a skořápek ukázaly, že tučňáci dané místo během tisíců let střídavě obsazovali a opět opouštěli. 

"Celkově se nám podařilo odhalit směs zbytků, v níž se nacházely jak hodně staré ostatky, tak takové, které vypadaly jako poměrně nedávné. To znamená, že zde proběhlo několik období, kdy tento mys tučňáci obývali a kdy jej opět opouštěli. Za celé roky, co provádím v Antarktidě výzkum, jsem něco takového nikdy neviděl," uvedl podle webu Science Alert Steven Emslie, mořský biolog ze státní veřejné univerzity ve Wilmingtonu v Severní Karolíně.

Tučňáci místo možná opustili kvůli rostoucí sněhové pokrývce nebo jiným klimatickým změnám, přibývající sníh však na místě zakryl a v chladu zakonzervoval těla těch ptáků, kteří už byli mrtví - a udržel je po staletí v bezmála čerstvém stavu.

Od 80. let minulého století však začala průměrná roční teplota této části kontinentu stoupat - dosud vzrostla o 1,5 až dva stupně Celsia, což způsobilo, že sníh zčásti roztál a zbytky ptačích těl opět odkryl. ta se pak začala běžným způsobem rozkládat.

"Toto nedávné sněhové tání nejlépe vysvětluje fakt, že jsme našli na jednom místě shluky pozůstatků tučňáků pocházejících z různých dob," vysvětluje Emslie. 

Třeba se opět vrátí

Podle jeho slov mohlo v minulosti několikrát dojít k opačnému jevu, tedy k náhlému ochlazování, které způsobilo, že země začala ve směru od moře do vnitrozemí rychle promrzat, a to do té míry, že byla po většinu roku nehostinná i pro tučňáky.

Ti proto svou pobřežní kolonii pravděpodobně opouštěli a stahovali se jinam. Nyní nastal opačný efekt, kdy velká část ledu naopak rozmrzá.

Podle vědců tak může dojít i k opětovnému osídlení kolonie. "Tučňáci potřebují oblázky pro stavbu svých hnízd, takže toto místo, kde je mají už přímo připraveny k upotřebení, je pro ně určitě velmi atraktivní. Nepřekvapilo by mě, kdyby si z něj v blízké budoucnosti udělali znovu svůj domov," sdělil Emslie americkému deníku The New York Times.