Kliknutím zvětšíteNálezy v jantaru patří v posledních letech k těm nejpřekvapivějším a nejpozoruhodnějším objevům, jaké mohou vědci o době dinosaurů udělat. Sto milionů let stará stromová pryskyřice nabízí vědě mimořádně lákavý trojrozměrný pohled do oněch dob a oproti kosterním nálezům i zkamenělým otiskům má tu přednost, že dokáže uchovat i měkké tkáně a některé nejjemnější detaily rostlin i živočichů jako třeba kůži, peří, okvětní lístky nebo původní zbarvení těla.
Jenže tenhle obrovský vědecký poklad s sebou nese i jedno tíživé závaží: nejbohatší naleziště fosilií ukrytých v jantaru se nacházejí v zemi, jejíž minulost i přítomnost hořce poznamenává občanská válka. Informuje o tom CNN.
Samotný jantar najdeme na řadě míst světa, ale jantarové sedimenty pocházející z dob před vyhynutím dinosaurů jsou mnohem vzácnější. A jedny z nejbohatších ložisek leží v Kačjinském státě, nejsevernějším státě Mynamaru sousedícím na severu a na východě s Čínou, na západě pak s Indií. Jde o mimořádně neklidný region, v němž se po léta střetávaly k krvavých bojích myanmarské vládní síly a etnické menšiny.
V roce 2017 převzala kontrolu nad kačjinskými jantarovými doly myanmarská armáda, která je dlouhodobě obviňována z genocidy indo-árijské muslimské etnické skupiny Rohingů na západě země.
Nepoužívejme "krvavý jantar"
"Existují důkazy o porušování lidských práv, přímo souvisejícím s těžbou jantaru. Domnívám se, že jako paleontologové a také jako lidé musíme pamatovat na etické důsledky toho, co děláme,“ uvedla pro CNN paleobioložka Emily Rayfieldová, profesorka na britské Bristolské škole věd o Zemi a prezidentka Společnosti paleontologie obratlovců, organizace zabývající se studiem fosilií obratlovců.
Tato společnost vyzvala paleontology na celém světě, aby nepoužívali k vědecké práci jantar pocházející z Myanmaru od června 2017, kdy doly převzala armáda. Současně požádala více než 300 vědeckých časopisů, aby přestali publikovat výsledky výzkumů, založených na jantarových nálezech z tohoto období.
"Nepodporujme vědecké úsilí, které se děje na úkor lidí čelících humanitární krizi," uvedla Rayfieldová spolu s ostatními členy vedení paleontologické společnosti v dopise, který společnost v dubnu poslala vydavatelům vědeckých časopisů.
V dopise společnost dále vyjádřila znepokojení nad tím, že v důsledku komerčního obchodu končí mnoho ceněných vzorků myanmarského jantaru v soukromých sbírkách namísto veřejných institucí, takže se daleko hůře stávají objektem vědeckého zkoumání.
Jantary se těží v Myanmaru stovky let, obchod s nimi se však skutečně rozběhl až před deseti lety díky poptávce z Číny. K dalšímu nárůstu zájmu o myanmarské polodrahokamy došlo po unikátním nálezu opeřeného dinosauřího ocasu zakonzervovaného v jantaru, který na jantarovém trhu v severním Myanmaru objevil v roce 2016 čínský paleontolog Lida Sing. Šlo o první nález takto zachovaného kusu dinosauřího těla, unikátní v tom, že se dochovalo i opeření.
Sing od té doby podnikl do Myanmaru a do severní Číny několik cest a obdobných nálezů přibylo - našla se třeba dobře zachovalá lebka nejmenšího dosud známého dinosaura na světě.
Se zájmem o jantar však vzrostla jeho cena na trhu a s ní zase posílila jeho role finančního zdroje pro financování konfliktu mezi oficiální myanmarskou armádou Tatmadaw a ozbrojenými skupinami bojujícími za nezávislost Kajčinského státu.
"V čínštině je tento drahokam pro svou tmavě červenou barvu znám jako krvavý jantar. Toto pojmenování se ale hodí i pro paralelu s krvavými diamanty, jejichž těžba pomáhala financovat válečné konflikty v Africe," připomíná CNN.
Podle zprávy Výboru OSN pro lidská práva pověřeného vyšetřit násilí v Barmě se Tatmadaw dopouštěl od listopadu 2017 do dubna 2018 opakovaných únosů, mučení, znásilňování a dalších aktů násilí, a to vše v souvislosti s těžbou jantaru. Podle svědků a obětí, které útoky barmské armády přežily, byla cílem snaha dostat pod kontrolu všechna naleziště jantaru, která spadala pod Kajčinský stát.
Mluvčí myanmarské vlády na žádost CNN o komentář nereagoval. Myanmarská vláda odmítla v roce 2019 na zasedání Rady OSN pro lidská práva v Ženevě návrh rezoluce o situaci v Manmaru jako "vysoce zpolitizovaný, založený na jednostranně podaných příbězích a vyvolávající vážné pochyby o činnosti vyšetřovacího výboru".
Přijdeme o cenné nálezy, oponuje inspirátor Jurského parku
S postojem paleontologické společnosti podle CNN řada vědců v terénu souhlasí, jiní však namítají, že takový krok pomůže zlepšit situaci v Myanmaru jen málo, ale vědu za to může připravit o množství cenných nálezů.
Etické problémy spojené s výzkumem fosilií uvězněných v jantaru provázejí i další komplikace. Protože tolik nálezů končí v soukromých rukou, je pro vědce složité ověřit jednotlivé nálezy kolegů, které zůstávají velmi ojedinělé. Vědci navíc nemají možnost prozkoumat podrobně půdu, z níž jantary pocházejí, což ztěžuje dataci nálezů.
Paleobiolog George Poinar, emeritní profesor integrativní biologie (studia biologických systémů, pozn. red.) na Oregonské státní univerzitě, věří, že myanmarský jantar by se měl přese všechno nadále studovat, protože otevírá jedinečným způsobem okno do světa, v němž žili dinosauři.
"Pokud tomu tak nebude, skončí vědecky cenné fosilie v soukromých špercích a pro budoucí generace budou ztraceny," uvedl Poinar, jenž se věnoval fosiliím ukrytým v jantaru desítky let. Právě jeho práce inspirovala zápletku Spielbergova filmu Jurský park, v němž fiktivní vědci rekonstruují DNA dinosaurů ze vzorku krve, který se zachoval v tělíčku pravěkého komára zalitého jantarem.
Ačkoli Poinar nezpochybňuje zvěrstva spáchaná na etnických menšinách, k nimž docházelo v oblastech jantarové těžby, uvedl, že podle něj "neexistují žádné důkazy o tom, že by peníze z prodeje barmských fosilií sloužily k útokům na tyto menšiny".
Problémem je podle něj spíše masové pašování myanmarského jantaru do Číny, kde se pak legálně rozprodává na trzích. K tomuto závěru Poinar došel na základě svých diskusí s barmskými horníky i obchodníky.
"Myslím, že akce Společnosti paleontologie obratlovců byla předčasná. Doufám, že redaktoři odborných časopisů zákaz zveřejňování textů o fosiliích z barmského jantaru ještě přehodnotí," napsal Poinar e-mailem CNN.
Vzdát se jantaru znamená zavřít okno do světa dinosaurů
Není přitom jediným, kdo proti kroku paleontologů protestuje. Více než 50 vědců podepsalo v srpnu dopis, podle nějž bude mít tento bojkot na vědu negativní dopad, jenž zvlášť dolehne na ty badatele, co jsou teprve na začátku své kariéry. Pro nápravu situace v Myanmaru nebo zlepšení etiky paleontologického výzkumu přitom bude znamenat jen málo.
"Věda je tu od toho, aby rozšířila znalosti celého lidstva. Barmský jantar představuje jedno z nejdůležitějších oken do období druhohorní křídy, jaké dnes máme k dispozici. Nezkoumat jej a nepublikovat výsledky tohoto bádání znamená vzdávat se rozšíření znalostí o historii pozemského života," uvedli vědci.
Situace v Myanmaru je podle nich komplikovaná a existují i těžební regiony, které nejsou pod kontrolou armády. Navíc ne za každý jantar se prý platí horentní částky - vzácný a drahý je zejména jantar s dochovanými fosiliemi dinosaurů a jiných obratlovců, ale kameny s menšími exempláři (například zalitými vzorky rostlin a hmyzu) se podle autorů dopisu prodávají i za méně než sto dolarů.
S tím souhlasí i paleoentomologové, kteří studují prehistorický hmyz. Mezinárodní paleoentomologická společnost vydala v červnu prohlášení, že opatření navrhovaná Společností paleontologie obratlovců mohou být kontraproduktivní.
"Bojkot akvizic muzeí a zákaz vědeckého publikování nepomůže lidem Myanmaru překonat jejich současné potíže. Místo toho povede k nárůstu nelegálního obchodu, ke ztrátě vědeckého materiálu a k hromadění fosilií v soukromých sbírkách," uvedla v tomto dokumentu Mezinárodní paleoentomologická společnost.
Dodala, že redaktoři vědeckých časopisů na sebe nemohou brát roli cenzorů. Jak upozorňuje CNN, články o jantarových nálezech v odborných titulech zatím stále vycházejí, je tomu tak ale hlavně proto, že většina současných studií se opírá vzhledem k rychlosti vědeckého bádání ještě o jantarové vzorky nalezené před rokem 2017, a tedy i před navrhovaným moratoriem.
Jeden z nejvýznamnějších vědeckých časopisů Nature podle svého prohlášení poskytnutého CNN zatím plošnou cenzuru odmítl a uvedl, že přijetí každého rukopisu zvažují jeho redaktoři případ od případu.
Jiní paleontologové však postup Společnosti paleontologie obratlovců chválí a oceňují, že zaujala jasný postoj. „Neexistuje absolutně žádný důvod, proč bychom si měli fosilie, ať už jakkoli důležité, vážit více než lidského života," napsal e-mailem CNN paleontolog a výzkumný pracovník Londýnské univezity Alessandro Chiarenza.
"Situace se pořád vyvíjí a v budoucnu se může změnit. Nikoho z ničeho neviníme. Chceme jen, abychom s dostupnými informacemi přemýšleli o morálních dopadech toho, co děláme, a zvážili, zda se to vědě skutečně vyplatí," uzavírá paleobioložka Emily Rayfieldová.
15
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
