„Vytvářejí jednu z prvních monumentálních rituálních krajin na světě. Jsou starší než slavný Stonehenge o více než 2,5 tisíce let,“ uvedla Melissa Kennedyová z univerzity v australském Perthu v posledním čísle časopisu Antiquity. Australští a saudští vědci spolupracují na vykopávkách těchto obdélníkových staveb v severozápadní části Arabského poloostrova v okrscích Al-Ula a Khaybar.

„Toto je jeden z nejdůležitějších archeologických nálezů posledních desetiletí. Většinou jste rádi, když se vám podaří doplnit několik podrobností k věcem, které jsou již známy. Ale tady to je přes tisíc mustatilů, a to je opravdu něco velkého,“ uvedl pro televizi NBC Huw Groucutt, archeolog z Ústavu lidské historie Maxe Plancka v německé Jeně.

Odborník na archeologii Středního východu dále zdůraznil, že nejnovější objevy v Arábii dokazují, že i kmeny lovců a sběračů byly schopny vytvořit monumentální rituální krajinu. „Lidé si tento kout světa obvykle spojují s ropou, penězi, pískem a věčnou pouští. Mezitím tam před tisíci lety došlo k mimořádnému lidskému kulturnímu rozvoji,“ okomentovala nález pro deník Gazeta Wyborcza Zuzanna Wygnańska z Ústavu středomořských a orientálních kultur Polské akademie věd. Podle polské akademičky navíc Arábie byla donedávna absolutní archeologická terra incognita. 

Tisíce megalitických památek

To se ale rychle mění. Od začátku 21. století Saúdové zvou do země archeologické týmy. Například zmíněný okresek Al-Ula, který je spojen s biblickým místem Dedánem, je dokonalým příkladem Saúdské Petry, včetně hrobek vytesaných do skal. Je podobná jordánskému údolí Vádí Ram se skalními útvary proslavenými z filmu Lawrence z Arábie.

Do konce 20. století bylo zažité, že nejstarší stopy lidské činnosti v severozápadní Arábii sahají do doby železné, tedy od 12. do 5. století př. n. l. Tyto názory se sekly ale asi o šest tisíc let.

„Po celém Arabském poloostrově byly identifikovány tisíce megalitických památek,“ napsali autoři aktuální publikace o mustatilech. „Jen v severozápadní oblasti poloostrova na ploše větší než 200 tisíc kilometrů čtverečních jsme zdokumentovali přes tisíc těchto staveb,“ uvedl na svém Twitteru Hugh Thomas, šéf vykopávek. 350 mustatilů bylo nalezeno díky fotografiím pořízeným z vrtulníku, analýza satelitních snímků pomohla identifikovat 641 dalších a klasický povrchový průzkum a vykopávky přispěly 39 mustatily.

Kamenné struktury se obvykle skládají ze dvou krátkých a poměrně silných stěn (hlava a základna budovy) spojených dvěma dlouhými stěnami. Tímto způsobem tvoří jedno dlouhé nádvoří. Někdy je mezi hlavou a základnou více svislých linií, a nádvoří je tak rozděleno na několik úzkých vnitřních polí. Nejkratší objevený mustatil je dlouhý 20 metrů, nejdelší má 620.

Stěna bývá zpravidla postavena z dvojité řady kamenů – z pískovce, čediče nebo břidlice. Úzký prostor mezi nimi je vyplněn štěrkem. Do nádvoří vede u základny 30 až 50 centimetrů široký průchod. Na vnější straně jednoho z kratších okrajů jsou malé kamenné struktury kruhového nebo půlkruhového půdorysu.

V nich stojí obvykle jeden kamenný blok, téměř jeden metr vysoký, bez dekorací nebo značek, kolem něho byla často nalezena hromada vertikálně uspořádaných menších kamenů. Občas v nich byly objeveny parohy a úlomky lebek koz, ovcí, krav a gazel. Nejspíše obětiny. Radiokarbonový průzkum ukázal, že tyto rohy a lebky pocházely ze zvířat žijících zde před pěti tisíci roky.

Účel staveb není jasný

K čemu tyto stavby sloužily? To nelze podle vědců říci se stoprocentním jistotou. Předložili pouze několik teorií. Například se spekuluje, že to mohly být pastevní ohrady nebo místa pro skladování vody. Problém je, že vnější stěny jsou vysoké maximálně půl metru. Ty by skot neuhlídaly a vodu neudržely. Snadnější to je s kulatými komůrkami a výklenky s rohy a lebkami.

Jejich zjevně záměrné uspořádání kolem středového kamene může svědčit o rituálním významu a výkonu kultu na tomto místě. Soudě podle počtu obdélníkových struktur to bylo v této oblasti běžné. Tuto myšlenku potvrzují i skalní kresby objevené poblíž s obrazy domestikovaného skotu. Jeho chov zde byl tehdy možný díky vlhčímu podnebí. Kromě toho by to nebyl první důkaz kultu dobytka v preislámské historii Arabského poloostrova. Podobné stavby, ale o 900 let mladší, byly nalezeny i v dnešním Jemenu.

„Některé z těchto pravoúhlých staveb musely vytvořit velké skupiny lidí. To naznačuje, že kočovné komunity lovců a sběračů se již v té době dobře organizovaly,“ sdělila Melissa Kennedyová. Autoři publikace odhadli, že jeden z největších mustatilů, které se jim podařilo objevit, dlouhý 525 m, byl postaven z 12 tisíce tun kamenů. Podle jejich názoru by ho desetičlenná rodina stavěla téměř šest měsíců, pokud by pracovala osm hodin denně. Na druhou stranu, větší a organizovaná skupina, například 50 lidí, by na to potřebovala měsíc.

Australsko-saúdský tým plánuje řadu dalších průzkumů v této oblasti. Saúdská vláda mezitím přidělila další archeologické licence. Vědci předpokládají v této části světa další převratné objevy.