Dosud nejnáročnější mise. České gripeny byly letos nad Baltem v ožehavé situaci

Po ruské invazi na Ukrajinu se pozornost soustředila na obklíčený národ, který se nadále brání ruské okupaci. Hrozba, kterou představují agresivní akce a provokativní rétorika Vladimira Putina, však leží mnohem blíže střední Evropě. Většina polského vzdušného prostoru se nachází v dosahu šesti praporů S-400 Triumf ruského námořnictva, které jsou v současné době umístěny v Kaliningradu. Kromě toho byl jeden další prapor S-400 patřící ruským vzdušným a kosmickým silám rozmístěn v Bělorusku, kde představuje hrozbu pro dopravní, sledovací a elektronické zpravodajské (ELINT) a signální zpravodajské (SIGINT) letouny NATO operující nad Polskem.

Společný evropský letoun nové generace se rýsuje ztuha. Má jít ale o superzbraň

Pohledem Jiřího VojáčkaZdroj: DeníkOd začátku května americká Národní letecká garda na tři měsíce vyslala osm letounů Lockheed Martin F-35A Lightning II na leteckou základnu Spangdahlem v Německu, aby posílily protivzdušnou obranu NATO na východním křídle aliance. 134. stíhací letka, jejíž letouny F-35 byly do Evropy vyslány, se specializuje na činnosti, které americká armáda označuje jako potlačování nepřátelské protivzdušné obrany (SEAD) a ničení nepřátelské protivzdušné obrany (DEAD) - známé také jako „Wild Weasel“.

Kromě toho, že byly pověřeny ochranou polského vzdušného prostoru, musely stíhačky páté generace pátrat po sedmi ruských systémech protivzdušné obrany dlouhého dosahu S-400 umístěných v Kaliningradu a Bělorusku, aby v případě plnohodnotné války nemohly ohrožovat letouny NATO.

S-400 v Kaliningradu

V letech 2016 až 2017 vyřadil 183. raketový pluk protivzdušné obrany ruského námořnictva své systémy S-300PS a S-300V4 ve prospěch modernějších S-400. Z nejnovějších satelitních snímků vyplývá, že ruského námořnictvo v Kaliningradu má dohromady šest praporů S-400. Jedna jednotka se šesti odpalovacími zařízeními byla ponechána v záloze, což znamená, že 126 raket rozložených mezi pět rozmístěných praporů je připraveno k okamžitému odpálení, zatímco šestý může být aktivován s 20 raketami za méně než šest hodin. Kromě toho byl v Čerňachovsku v pohotovosti umístěn S-300PM s osmi odpalovacími zařízeními a 32 raketami.

Každý z praporů je vybaven kombinací raket země-vzduch přizpůsobenou konkrétní hrozbě. Patří mezi ně aktivní a poloaktivní radarem naváděné střely s maximálním dosahem 40, 120, 200 a 250 kilometrů. Některé varianty střel jsou vhodné proti rychlým, nízko letícím cílům, jako jsou křižující a přesně naváděné zbraně, zatímco jiné jsou účinné proti vysoce manévrovatelným stíhačkám. Největší hrozbu pro prostředky NATO v polském vzdušném prostoru představuje střela 40N6, která byla optimalizována pro velké, hůře manévrovatelné a vysoce hodnotné cíle, jako jsou letouny ELINT, SIGINT, elektronického boje a letouny včasné výstrahy a řízení na vzdálenost až 400 kilometrů.

Dne 2. května dorazilo do Spangdahlemu osm letounů F-35 přidělených 134. stíhací letce „Green Mountain Boys“ Vermontské národní gardy, aby vystřídalo osm dalších letounů F-35A patřících 34. letce, dislokované na letecké základně Hill v Utahu, která byla v Evropě od poloviny února. Při plnění úkolů létaly letouny F-35 obou jednotek s výrazně odlišnou výzbrojí. Zatímco stíhačky 34. letky byly během šest až sedm hodin dlouhých hlídek nad Polskem a Rumunskem vždy vybaveny čtyřmi střelami vzduch-vzduch AIM-120D AMRAAM středního dosahu s aktivním radarovým naváděním, stíhačky 134. letky byly naloženy dvěma klouzavými bombami AGM-154 JSOW a dvojicí AIM-120D.

Tyto bomby by jim umožnily provádět přesné údery na kaliningradské systémy protivzdušné obrany v případě jakékoli ruské agrese.

Bojová ikona F-14: Jak to bylo se zrodem nejslavnějšího amerického letounu

Systém elektronického boje ASQ-239 letounu F-35A znamená, že piloti mohou pasivně detekovat emise z nepřátelského systému protivzdušné obrany a geograficky je lokalizovat. Pomocí datového spojení mohou být tyto informace distribuovány dalším letounům. Denní ozbrojené hlídky nad Polskem a někdy i Rumunskem prováděli Green Mountain Boys od 5. května do 1. srpna, tedy v době, kdy byli nad Pobaltím také Češi s letouny JAS-39 Gripen. Každá mise amerických letounů trvala šest hodin, během nichž letouny létaly ozbrojené hlídky nad východním Polskem a v blízkosti polsko-ukrajinské hranice. Stíhačky létaly v režimu „stealth“, což znamená, že nebyly vybaveny radarovými reflektory ani vnějšími palivovými nádržemi.

Střela AGM-154 JSOW má dolet cca 23 kilometrů, pokud je vypuštěna ze střední výšky, a až 130 kilometrů z velké výšky. Pokud letoun F-35A shodí JSOW z velké výšky, má ruská protivzdušná obrana potenciálně dostatek času na jejich sestřelení pomocí protiletadlových systémů krátkého a středního dosahu, ty však nad Polskem rušily letouny EA-18 Growler.

Letouny 4. a 5. generace ve společných jednotkách

Leslie Hauck, velitel amerického 52. stíhacího křídla ke spolupráci letounů 4. a 5. generace prohlašuje: „Na základě rozsáhlých cvičení a analýz zůstává stíhací letoun F-16, stíhačka čtvrté generace, prostřednictvím programu prodloužení životnosti (SLEP) součástí strategie pro více letounů, která má poskytnout správnou kombinaci schopností, kapacit a cenové dostupnosti potřebnou k řešení hrozby rovnocenného protivníka do roku 2040.“

Na Ukrajinu zamíří české bojové drony. Fungují i jako nebezpečné kamikaze

„F-35A Lightning II je ústředním prvkem multidoménových schopností letectva páté generace; je to kritický multiplikátor sil pro starší síly. Obecně není velký rozdíl mezi létáním a podporou F-35 oproti F-16, nicméně náklady na udržování F-35 jsou vyšší než u F-16. Myslím, že největším přínosem nasazení F-35 byla možnost vidět, jak lze stíhačky 4. a 5. generace současně využít a integrovat s našimi partnery v NATO, což nám poskytne schopnosti, kapacitu a cenovou dostupnost, které hledáme pro stíhací flotilu v letech 2035-2040.“

Úkolové uskupení Armády České republiky enhanced Air Policing pod velením podplukovníka Michala Daňka začalo v Litvě ze základny Šiauliai plnit operační úkol 1. dubna 2022. Vojáci zde měli misi původně ukončit na konci července, na návrh litevské vlády byla ale prodloužena do 30. září. Vystřídaly se zde celkem tři rotace, nasazeno bylo pět letounů JAS-39 Gripen, z nichž jeden byl později stažen kvůli střežení vzdušného prostoru Slovenska.

Superletadlo na Ukrajině? Putin si nejlepší letouny šetří, ztráta by byla trapná

Piloti během půl roku uskutečnili 398 letů a nalétali téměř 600 letových hodin. Přes čtyři desítky vzletů bylo ostrých, k nekomunikujícím vojenským transportním a bojovým letounům Ruské federace. Náčelník štábu úkolového uskupení major Radoslav Jančev misi označil za nejnáročnější, kterou v armádě poznal. Počet ostrých vzletů podle něj několikanásobně převýšil vše, co dosud české letectvo zažilo. Své kolegy, piloty, označil za profesionály každým coulem. Někdy byla podle něj komunikace s ruskými piloty napnutější, když ukazovali zbraně a snažili se české gripeny držet dál od letounu, který doprovázeli. „Ale naši piloti měli pokyn neeskalovat situaci, splnit úkol a v pořádku se vrátit zpátky," doplnil.

V České republice se nyní vede intenzivní debata o budoucnosti českého letectva. Kromě hlasů pro jeden nebo druhý typ zaznívají také okrajové požadavky (např. bývalý náměstek ministra obrany Koštoval), aby si Česká republika ponechala jak letouny 4. generace JAS-39, tak aby nakoupila letouny 5. generace F-35.

Jak dokazuje nasazení gripenů nad Pobaltím i spolupráce amerických letek se stíhačkami F-16 a F-35, z hlediska operačního nasazení je to rozhodně jedna z možných variant.