Ve zdravém těle zdravý duchLidé často považují duševní zdraví za něco odděleného od zdraví zbytku těla. Ale tak to vůbec nefunguje. Dávno totiž existují jasné důkazy, že mnoho biochemických látek u nemocí, jako je cukrovka a autoimunitní onemocnění, přímo ovlivňuje funkci našeho mozku. Věda proto hledala řešení v zaměření se na látky zvané biomarkery, které lze snadno měřit v krvi.

Biomarker je prostě něco v těle, co je známkou konkrétní nemoci nebo procesu. Zjednodušeně řečeno, jsou to všechny ty cholesteroly, krevní cukry, jaterní enzymy, vitamíny nebo markery zánětu. Biomarkery nalezené v rutinních krevních testech jsou také velmi důležité z toho důvodu, že jsou často ovlivněny stravou a životním stylem nebo medikací.

Bezhlavé kostry z období přítomnosti římských legií nejsou v Británii úplně neobvyklé, našly se už na vícero místech. Na snímku kostra objevená při archeologických vykopávkách ve Fleet Marston, Anglie. Hlava byla uložena mezi nohy pohřbívaného těla
Vědci řeší tajemnou záhadu. Objevili další bezhlavé kostry starých Římanů

Duševní choroby i krevní biomarkery jsou tím, co genetici nazývají komplexními rysy. Na komplexních rysech se podílí mnoho genů a přispívají také faktory prostředí. Pro představu, například varianta v určitém genu může zvýšit riziko rozvoje schizofrenie a také může být spojena se snížením hladiny vitamínu cirkulujícího v krvi.

Jaká je souvislost krevních biomarkerů s duševními poruchami

Vědci využili genetiku ke zkoumání vztahu mezi devíti poruchami duševního zdraví a 50 faktory měřenými v rutinních krevních testech, jako je cholesterol, vitamíny, enzymy a indikátory zánětu. A co objevili? Fakt, že existuje genetická korelace mezi krevními biomarkery a duševním onemocněním. Jako příklad je uváděna pozitivní genetická korelace mezi počtem bílých krvinek a depresí.

„To znamená, že nějaký proces v našem těle ovlivňuje depresi i bílé krvinky. Nebo proteiny související s imunitním systémem se například mohou podílet na depresi, schizofrenii a anorexii,“ říká William Reay, výzkumný pracovník ze School of Biomedical Sciences and Pharmacy, The University of Newcastle. Je ale zapotřebí ještě další výzkum, aby se zjistilo, zda a jak je půjde cíleně léčit.

Irena Frolová