Poloostrov Reykjanes se nachází na vrcholu zlomu euroasijské a americké desky, které se od sebe oddělují rychlostí asi dva centimetry za rok. Patří proto k seismicky nejaktivnější části Islandu. Převažují zde sice slabá zemětřesení, nicméně dojde k nim několikrát denně. Časté tu jsou i tzv. zemětřesné roje, tedy série převážně menších zemětřesení bez hlavního otřesu. Právě zde v roce 2013 vybudoval Geofyzikální ústav spolu s ústavem Struktury a mechaniky hornin Akademie věd síť patnácti seizmických stanic Reykjanet.

Erupce podmořského vulkánu nedaleko souostroví Tonga v Tichomoří.
Vědci přišli s novými detaily o erupci sopky Tonga. Jejich zjištění jsou děsivá

Nyní se tu zaměřili na zkoumání erupce sopky Fagradalsfjall. Ta začala 19. března 2021, trvala několik týdnů a stala se brzy turistickou atrakcí. Místo se totiž nachází zhruba dvacet kilometrů od mezinárodního letiště Keflavík. Výbuch navíc nebyl natolik silný, aby výrazněji ohrožoval okolí, ale zase ani ne tak slabý, aby nenabízel efektní scenérie vulkánu chrlícího oheň. Obyvatele tato událost nezaskočila, její příchod ohlašovaly týdny dopředu série zemětřesení.

Čeští vědci nyní zjistili, že k průvodním jevům v podobě zemětřesných rojů a pohybů zemského povrchu docházelo na poloostrově Reykjanes již od počátku roku 2020. Výbuch se tedy hlásil více jak rok dopředu.

Erupce sopky Fagradalsfjall

Zdroj: Youtube

Za jakých podmínek došlo k erupci?

Pod vedením Islandské geovědní služby vytvořil mezinárodní tým odborníků pravděpodobný model těchto opakujících se procesů. Vědci z českého Geofyzikálního ústavu se snažili odpovědět na otázku, jaké podmínky se musí sejít, aby došlo k erupci. To by pomohlo ještě lépe předvídat výbuch sopek.

„Opakované výzdvihy a poklesy zemského povrchu dosahující až 120 mm a silná zemětřesná aktivita poblíž vulkánu Fagradalsfjall naznačovaly akumulaci a pohyb magmatu pod povrchem,“ uvedl Josef Horálek z Geofyzikálního ústavu AV ČR, který byl členem mezinárodního týmu. Oblast vědci společně monitorovali už více než rok před samotnou erupcí, mají proto podrobné záznamy, co se v dané lokalitě dělo.

Jejich model předpokládá existenci velkého rezervoáru magmatu, tzv. magmatického krbu, pod vulkánem Fagradalsfjall v hloubkách 15 až 20 kilometrů. Z něho se podle českého geofyzika Josefa Horálka postupně uvolňoval oxid uhličitý a unikal propustnými horninami zemské kůry k povrchu.

Pohled na místo, kde se odehrála erupce sopky Novarupta.
Erupce sopky Novarupta: Z okolí udělala zemi temna, lidé mluvili o apokalypse

Ve dvou sousedních oblastech Svartsengi a Krýsuvík se ve velkém objemu dostal do hloubky pouhých čtyř kilometrů, což způsobilo výzdvih zemského povrchu. Z trhlin v zemské kůře se pak začalo vylévat na povrch žhavé magma. „Předvídat vulkanickou erupci s dostatečnou přesností není ještě dost dobře možné, přesto bychom se k tomu cíli chtěli přiblížit,“ zdůraznil Horálek.

Stránky Islandského meteorologického ústavu uvedly, že seismická aktivita na poloostrově Reykjanes byla za poslední dva roky zcela mimořádná. Domnívají se dokonce, že by tak mohlo začínat dlouhé období vulkanismu, kdy budou podobné erupce časté. Tato období se dle jejich údajů vyskytují jednou za osm set až tisíc let, přičemž k posledním velkým výbuchům sopek doprovázeným rozsáhlými proudy lávy došlo na poloostrově v roce 1240. „Současná seismická aktivita na poloostrově Reykjanes je každopádně zdaleka nejintenzivnější od začátku přístrojového záznamu,“ píše se na stránkách islandských meteorologů.