Proč Měsíc vypadá z odvrácené strany jinak? Vědci přišli s vysvětlením záhady

Proč jsou obě strany Měsíce tak odlišné, vrtalo vědcům dlouho hlavou. S novým vysvětlením této záhady přišla studie, kterou minulý týden zveřejnil časopis Science Advances. Informuje o tom CNN.

Náraz planetky vytvořil žár v nitru Měsíce

Autory studie jsou vědci z Brownovy univerzity ve Spojených státech amerických, kteří se zaměřili na největší měsíční impaktní kráter, známý jako Aitken nebo jako Jižní pól - Aitken. Tento zhruba 2600 kilometrů široký a 8,5 kilometru hluboký kráter vytvořilo masivní vesmírné těleso (možná nezbedná tulácká trpasličí planeta), které se v dávné minulosti, kdy se sluneční soustava teprve formovala, srazilo s Měsícem.

USA zveřejnily tajná data. Týkají se záhadné exploze nad Papuou-Novou Guineou

Vědci nyní zjistili, že náraz, jenž vytvořil v Měsíci onu prohloubenou pánev, by zřejmě zapříčinil také vznik masivního tepelného sloupce, jenž by se rozprostřel vnitřkem Měsíce, odnesl by určité materiály na jeho přilehlou stranu a podpořil by vulkanickou činnost, v jejímž důsledku vznikly sopečné pláně. 

„Víme, že tak velké dopady, jako byl ten, který vytvořil kráter Aitken, vytvářejí hodně tepla,“ uvedl v tiskové zprávě citované CNN Matt Jones, kandidát věd na Brownově University a hlavní autor studie.

Fotografie, která bere dech. Sonda pořídila dosud nejrozsáhlejší snímek Slunce

„Otázkou zůstává, jak toto teplo ovlivňuje vnitřní dynamiku Měsíce. My poukazujeme na to, že za jakýchkoli podmínek, jaké můžeme předpokládat pro dobu, kdy ke vzniku tohoto kráteru došlo, by tento proces skončil tím, že prvky produkující teplo by se koncentrovaly na přilehlé straně Měsíce. Domníváme se proto, že to přispělo k tání pláště, a to vytvořilo proudy lávy, jež vidíme na povrchu.“

Měsíční surfař na vlně tepla

Sopečné pláně na přilehlé straně Měsíce jsou domovem řady prvků včetně draslíku, prvků vzácných zemin, fosforu a také materiálu zvaného Procellarum KREEP Terrane, který je jinde na Měsíci vzácný.

Vědci provedli počítačové simulace toho, jak by teplo generované obřím dopadem změnilo vzorce přenosu tepla v nitru Měsíce a jak by to převrstvilo materiál KREEP v měsíčním plášti.

Vědci zřejmě rozluštili záhadu asteroidu Ryugu. Není tím, čím se myslelo

Podle jejich modelu by materiál KREEP na vlně tepla vycházejícího z dopadové zóny doslova „surfoval“, a jak se oblak tepla šířil pod měsíční kůrou, byl by nakonec tento materiál dopraven na přilehlou stranu. Tato situace by nastala jak v případě, že by došlo k přímémo nárazu tělesa, tak i tehdy, kdy by se cizí těleso o Měsíc jenom otřelo.

„Otázka, jak vznikl Procellarum KREEP Terrane, je pravděpodobně nejvýznamnější otevřenou otázkou v lunární vědě, a dopad na jižní pól, který vytvořil kráter Aitken, je jednou z nejvýznamnějších událostí v lunárních dějinách. Tato práce spojuje obě tyto věci dohromady a myslím, že naše výsledky jsou opravdu vzrušující,“ uzavírá Matt Jones.