1. Hlasoval(a) byste
v případě zvolení
v Senátu pro případnou přeměnu fakultních nemocnic na akciovou společnost? Proč?


Karel Barták:
V žádném případě ne! Návrh ministra Julínka vylučuje prosazování priorit zájmů fakulty (kvalitní výuka a výzkum). Určitě by přestali být zaměstnanci vysoké školy, a tak by navíc ztratili zákonná akademická práva svobodně učit a bádat. Vztah resortu školství a zdravotnictví musí být symetričtější.

Vladimír Derner: Proti. Znemožní to veřejnou kontrolu nad financemi z veřejného zdravotního pojištění a nemocnice budou zprivatizovány. Cílem soukromých podnikatelů pak bude přeměnit maximální možnou část zdravotního pojištění ve svůj zisk. Doplatí na to pacienti i zdravotnický personál.

Pavel Dobeš: Určitě bych hlasoval proti, neboť prioritou akciových společností je za prvé zisk a za druhé také zisk. Prostému nemajetnému občanu by se tím brány nemocnic úplně zavřely. V parlamentu by měli sedět lidé, kteří vědí, že stát slouží občanům. A neměli by se s podvodníky paktovat, nýbrž je stíhat.

Vladimír Dryml: Jsem zásadně proti. Tato přeměna je začátkem jejich privatizace. A ta bude znamenat omezení péče, rušení nelukrativních léčebných oborů. Doplatí na to všichni pacienti. Ministra Julínka a premiéra Topolánka je třeba v tomto plánu zastavit. Senátní volby jsou pro to zásadní příležitostí.

Leoš Heger: Ne. Opozice podezírá vládu z privatizačních úmyslů, čímž se forma akciové společnosti dostala do velmi špatného světla a politické vášně znemožnily i sjednocení zdravotnictví a školství do univerzitních nemocnic. Je proto potřeba začít znovu a připravit odstátnění cestou neziskových organizací.

Lenka Trkalová: Nehlasovala. Proč by se měla péče o zdraví lidu a vzdělávání lékařů vkládat do obchodních kapitálových společností? Chci, aby lidé měli během celého života jistotu, že o jejich zdravotním stavu nebude rozhodovat peněženka. O zdraví svých občanů by se mělo starat především státní zařízení, včetně kontroly.

2. Jaká máte názor na uvažované umístění amerického radaru protiraketové obrany v ČR a přítomnost amerických vojáků na českém území. Hlasoval(a) byste pro, nebo proti? Proč?

Karel Barták: Jsem pro garanci svrchovanosti republiky naší profesionální armádou v rámci sil NATO. Při krizovém řízení ale může velet pouze jeden. Proto protiraketovou smlouvu na území České republiky podpořím pouze v případě, že radar bude součástí velení sil NATO. Základna musí prioritně chránit Evropu!

Vladimír Derner: Chceme–li mít garantovanou bezpečnost, musíme se na systému kolektivní obrany také podílet. Případná přítomnost amerických i jiných cizích vojáků musí podléhat souhlasu české strany a jejich pobyt musí respektovat naše zákony. Při současné úrovni znalosti problému bych byl pro.

Pavel Dobeš: Hlasoval bych proti, protože tento radar naší zemi nepřinese nic dobrého. Od začátku se kolem něj jen lhalo. Rusko dělá protiopatření, aby se naopak dostalo do blízkosti území USA, pořádá cvičení v Jižní Americe a mezinárodní napětí eskaluje.

Vladimír Dryml: Za současné situace bych hlasoval proti umístění radaru a pobytu vojsk. ČSSD jasně říká, že chce o této věci referendum a zároveň chce, aby systém byl součástí společného velení NATO. Lidé by měli mít právo se k tomu vyjádřit. Při splnění těchto podmínek jsem ochoten o tom diskutovat.

Leoš Heger: Hlasoval bych pro. Spolupráci s USA vidím jako potřebnou diversifikaci našich zahraničních vztahů, zajišťujících bezpečnost země. Plánovaná a dobrovolná spolupráce s cizími armádami je něco naprosto jiného, nežli okupace vojsky po roce 1968.

Lenka Trkalová: Nesouhlasím s umístěním radaru ani se vstupem cizích vojsk na naše území. Důvodů je více. Za nejdůležitější považuji zbytečné ohrožování zdraví obyvatel a životního prostředí nejen v případě válečného konfliktu.

3. Podpořil(a) byste chystaný zákon o liniových stavbách, který počítá například s vyvlastněním pozemků pro stavbu dálnic a dalších komunikací ve veřejném zájmu? Proč?

Karel Barták: Takový zákon bych podpořil. Nechal jsem přeložit německý zákon, který se stal základem poslaneckého návrhu zákona o liniových stavbách. ODS jej nepodpořila a argumentovala „vyvlastněním“ pozemků. Porušené právo vlastníka ale musí být vyváženo nabídnutou cenou, která by se měla blížit ceně místních stavebních pozemků.

Vladimír Derner: Liniové stavby strategického významu jsou životně důležité pro existenci státu a i u nás, stejně jako ve všech evropských státech, musí existovat mechanismus pro jejich realizaci. Vyvlastnění bez náhrady je nepřijatelné. Jsem pro takový zákon, který zajistí vlastníkům odpovídající náhradu.

Pavel Dobeš: Koukám, že v Senátu mi bude stačit jediné tlačítko. Proti. Vyvlastnění je přece metodou totalitních režimů. Demokracie hledá a musí hledat cesty, které vyhovují oběma stranám. Zájem osobní a zájem veřejný nejdou proti sobě. Ale je potřeba to dokázat. Jak? Zamyslet se, a ne jen spekulovat s pozemky.

Vladimír Dryml: Stát musí mít možnost prosazovat zájem společnosti a podporovat rozvoj ekonomiky, například i stavbou dálnic. Musí se však spravedlivě vypořádat s majiteli pozemků. Zároveň však stát nesmí být vydírán, vyplacená cena musí být tržní. Je třeba zabránit, aby se na tom přiživovali realitní spekulanti.

Leoš Heger: Současný právní řád institut vyvlastnění již obsahuje a kontrola nad tím, co je veřejný zájem, je dobrá. Hlasoval bych však pro novou úpravu, aby zajistila férovější odškodnění vyvlastňovaných a přinesla změnu administrativních postupů pro urychlení přípravy a realizace potřebných staveb.

Lenka Trkalová: Ano. Souhlasím s tím, aby se doprava co nejvíce odvedla z obcí a měst. Je k tomu potřeba dodat, že „vyvlastnění“ spočívá v odkupu pozemků za předem sjednané ceny. Podobný zákon je běžně používán u sousedních států.

(Pořadí jednotlivých kandidátů bylo stanoveno seřazením jejich příjmení podle abecedy).

Volební kandidáti pro řádné volby v roce 2002:

Karel Barták (nezávislý), senátor
Jaroslav Bartoš (ČSSD), místostarosta Třebechovic pod Orebem
Martin Dvořák (Volba pro město; podpoří jej i Unie svobody-DEU), bývalý primátor Hradce Králové
Stanislav Pecka (nestraník; za Stranu venkova-Spojené občanské síly), pekař
Marta Pohnerová (ODS), učitelka
Milan Špás (KSČM), místopředseda krajské organizace KSČM


Volební kandidáti pro řádné volby v roce 1996:

doc. MUDr. Karel Barták CSc. (nestraník – za ODA), děkan LF UK HK
František Čáslavský (ČSSD), obchodní manažer
Ing. Augustin Čermák (ODS – za NK), podnikatel
Josef Fiedler (nestraník – za NEZ), důchodce
prof. PhDr Jiří Frajdl CSc. (KSČM), VŠ – učitel
Ing. Pavel Rytíř (ČSNS), programátor
Ing. Jiří Vlček (ODS), přednosta OkÚ

Popis volebního obvodu dle zákona 247/1995 Sb:

část okresu Hradec Králové, ohraničená na severu obcemi Sovětice, Čístěves, Máslojedy, Neděliště, Předměřice nad Labem, Hradec Králové, na jihu obcemi Lužec nad Cidlinou, Nepolisy, Mlékosrby, Kosice, Kosičky, Káranice, Obědovice, Kratonohy, Dobřenice, Osičky, Osice


Části územního členění příslušné obvodu:

Babice
Barchov
Boharyně
Čistěves
Dobřenice
Dohalice
Dolní Přím
Hlušice
Hradec Králové
Hrádek
Humburky
Hvozdnice
Káranice
Kobylice
Kosice
Kosičky
Králíky
Kratonohy
Kunčice
Lhota pod Libčany
Libčany
Lodín
Lužec nad Cidlinou
Máslojedy
Měník
Mlékosrby
Mokrovousy
Myštěves
Mžany
Neděliště
Nechanice
Nepolisy
Nový Bydžov
Obědovice
Ohnišťany
Osice
Osičky
Petrovice
Prasek
Praskačka
Předměřice nad Labem
Pšánky
Puchlovice