Průmyslová budova v širším centru se léta rozpadá, střechou dovnitř prší a chodce chrání mobilní plot. „Je to ostuda, už by s tím mělo město něco udělat. Jen se bojíme, aby se z mlýna nestala nějaká ubytovna nebo sociální byty,“ dívá se na ruinu kdysi honosné stavby pan Milan od vrat svého domu.

O tom, že Hajnišův mlýn nebude kulturní památkou, rozhodl ministr kultury Martin Baxa před třemi měsíci. Předcházela tomu šestiletá tahanice a kolotoč návrhů, rozhodnutí a rozkladů. „Celá ta anabáze trvala od roku 2016. Za tu dobu se na ministerstvu vyměnilo šest ministrů a ten poslední nám dal definitivně za pravdu,“ komentoval rozhodnutí na začátku léta třebechovický starosta Roman Drašnar.

Třebechovice pod Orebem
ANKETA: Měly by si Třebechovice nechat Hajnišův mlýn ve svém vlastnictví?

Podle úředníků ministerstva mlýn nevykazuje dostatečné památkové hodnoty. „Předmětný objekt se do současnosti dochoval už jen jako průmyslový mlýn, který z větší části pochází až z 20. let 20. století s tím, že starší a tedy hodnotnější je pouze jádro stavby. Architektura mlýna je i v segmentu mlýnských staveb dobově průměrná. Nedochovala se žádná z částí strojního vybavení či pohonů mlýna, mlýnský náhon je v současnosti zasypán,“ vysvětlila rozhodnutí svých kolegů mluvčí ministerstva kultury Ivana Awwadová.

Určí pravidla hry

Radnici se tak po šesti letech uvolnily ruce a může začít řešit, jak s nesporně zajímavou industriální budovou, kterou koupila před sedmi lety, naložit. „Chceme si nechat vypracovat studii zapracovanou do územního plánu a v ní chceme vymezit pravidla hry, abychom minimalizovali rizika, že to budoucí majitel zboří, to připustit nechceme. Hlavně ať je to hezké, ať se zachová industriální styl a ať s tím město nemá žádné další výdaje,“ popsal nejbližší plány radnice Roman Drašnar.

Podle starosty by pak bylo možné vyhlásit záměr prodeje, osobně si dovede představit třeba byty do osobního vlastnictví. „Vše záleží také na tom, jak dopadnou komunální volby, je možné, že tady bude nové vedení města, které si bude chtít budovu ponechat. Každopádně rozhodovat bude nové zastupitelstvo.“

Volební anketa Hradeckého deníkuZdroj: Deník

Deník oslovil lídry všech šesti hnutí, která letos kandidují. Názory mají různé: od zmíněných bytů přes restauraci, kavárnu, často se objevuje slovo muzeum. To si nedovede představit ředitelka Třebechovického muzea betlémů Renata Pazderová: „Pěkný prostor to je, ale určitě ne pro nás. Pro nás by to bylo neúnosné z ekonomických důvodů. Vystavovat další betlémy z našeho depozitáře podle mě nemá moc smysl a třeba na smysluplné městské muzeum nemáme dostatečné sbírky,“ uvedla.

Město také musí vyřešit, jak funkčně dovést auta na parkoviště Na tvrzi, které s Hajnišovým mlýnem sousedí. Dnešní obslužné uličky by se pak měly proměnit na pěší zónu.

Historické centrum Hradce Králové vypadá už léta jako jedno velké parkoviště.
Velké náměstí slibují politici léta, ale skutek utek

KOMENTÁŘ: Klapat už nebude, ale může být ozdobou Třebechovic

Hajnišův mlýn v Třebechovicích, to byl prostě novinářský evergreen posledních šesti let. Kolik se jen napsalo článků a natočilo reportáží o jeho chystaném bourání a střídavém prohlašování a neprohlašování budovy památkou. Situace se měnila jako v pohádce o Mrazíkovi: "K lesu vchodem, k Ivanovi zády! K lesu zády, ke mně vchodem!".

Mimochodem, díky vleklému sporu se podařilo budovu zachránit. Město ji chtělo původně po nákupu v roce 2015 zbourat, aby na jejím místě mohlo postavit křižovatku, která obslouží lokalitu Na tvrzi. Nakonec ale našlo jiné řešení, a tak se teď řeší, co s ní.Varianty jsou různé: byty, kavárna, restaurace, muzeum nebo různé kombinace. Důležité ale je, že teď se všichni shodli na tom, že industriální cihlová budova bude zachovaná, a to je dobře. Podstatné také je, aby si radnice nad budoucností jedné z mála hodnotných staveb města udržela kontrolu, aby ji nakonec nezískal nějaký "podnikavec", který ji nechá ještě víc zchátrat, a nakonec se bude muset zbourat. A není to "malování čerta na zeď", podobný osud postihl v Česku řadu staveb.

Takže drazí voliči z Třebechovic. Pečlivě si přečtěte, jaké plány mají s mlýnem jednotliví uchazeči o třebechovickou radnici, a možná i podle toho se můžete rozhodovat, komu dáte svůj drahocenný hlas. Právě takové věci ovlivní nové zastupitelstvo města a ne třeba ceny energií nebo benzinu, jak se vám někteří populisté snaží namluvit.

Hajnišův mlýn poslední léta chátral. Šest let trvalo spor o to, zda je kulturní památkou.Zdroj: Deník/Jiří Fremuth

Historie Hajnišova mlýna

První zmínka o tehdy panském mlýnu je doložená z roku 1777, kdy ho provozoval mlynář Matěj Kužel. O sto let později budovu koupil Václav Dotřel (někdy se používá název Dotřelův mlýn). Budova byla několikrát rozšířená a zmodernizovaná. Dnešní podobu dostala v roce 1922, kdy Dotřelovi stavbu přebudovali podle projektu Václav Rejchla – architekta, který navrhoval například vlakové nádraží v Hradci Králové. V roce 1943 mlýn koupila rodina Hajnišova.

Po znárodnění mlýn sloužil nějakou dobu původnímu účelu, pak jej využívalo místní Jednotné zemědělské družstvo. K mletí obilí sloužil do roku 1963, poté už jen k sušení a šrotování. Náhon byl zasypán v roce 1980.

Původní majitelé získali mlýn zpět po roce 1989 v restituci. Město budovu včetně pozemků koupilo v dražbě v listopadu 2015 za milion a sto tisíc korun. Původně chtělo stavbu strhnout. Od jara 2016 vedlo Ministerstvo kultury správní řízení o prohlášení budovy kulturní památkou. Definitivně rozhodlo letos 31. května.