Paní Věra se v Hradci Králové narodila a před bezmála třiceti lety se přestěhovala do Norska. Do svého rodiště jezdí několikrát za rok a marně se těší na chvíli, kdy se náměstí z parkoviště pro tři stovky aut promění na skutečné centrum kdysi královského města: „Tohle snad nemají nikde v Evropě. Jsou tady krásné domy s podloubím, středověká katedrála, Bílá věž. Prostě historické centrum, které by mohlo být ozdobou centra. Místo toho je tady hnusné parkoviště a ošklivá dlažba a asfalt,“ mračí se žena.

Kdo kandiduje v obcích na Hradecku, najdete na hradecky.denik.cz/volby.

Podle šéfa odboru památkové péče magistrátu Jan Falty hyzdí auta Velké náměstí už 60 let: „Stav náměstí konzervuje situaci někdy z šedesátých let, kdy bylo zaasfaltováno a od té doby se nic výrazného neudálo. Do té doby na ploše, kde je dnes asfalt, byla čedičová zlomková dlažba. Auta třeba obklopují mariánský morový sloup z 18. století. Opravdu to nevypadá hezky,“ říká Jan Falta, podle kterého centrum zkrásní jen ve chvílích, kdy jsou na náměstí kulturní akce a auta zmizí.

Opravy na Velkém náměstí v Hradci Králové.
Ostudy Hradce: Opravy Velkého náměstí se stále odkládají. Nezačnou už ani letos

Hradecký magistrát plánuje rekonstrukci od roku 2007, jenže kvůli námitkám části místních práce stále nezačaly. Po maratónu vyjednávání požádalo město před sedmi lety o územní rozhodnutí na první etapu. Územní řízení bylo ale napadeno pro podjatost a v létě 2016 se spis rozhodnutím krajského úřadu přesunul na stavební úřad v Hořicích.

„Územní rozhodnutí se stále nachází v Hořicích. Součástí objemného spisu je také případná žaloba na toto územní rozhodnutí od rezidentů Velkého náměstí, kterým se ta rekonstrukce, tak jak byla předchozím vedením naplánována, nelíbí. To znamená, že i kdyby Hořice pozitivně rozhodly, tak by to rozhodnutí bylo napadeno soudní žalobou a stejně by se čekalo další léta,“ předpokládá investiční náměstek hradeckého primátora Jiří Bláha (ODS), který si myslí, že cestou by byla rekonstrukce po etapách a další přípravy podzemního parkoviště. Během nich by se podle Bláhy měla najít společná řeč s rezidenty. Části z nich se nelíbí snížení počtu parkovacích míst.

V pátek ráno zmizelo z Velkého náměstí v Hradci několik stromů. Podle odborníků jejich 'zdravotní' stav nebyl dobrý.
Pily se zakously do stromů na Velkém náměstí

Podle předsedkyně nejsilnějšího opozičního klubu zastupitelů Hradeckého demokratického klubu Pavlíny Springerové současná koalice ve vedení města tvořená politiky ODS a ANO poslední čtyři roky promarnila: „Jediné, co dokázali, bylo utrácení milionů korun za takzvanou expertní a poradenskou externí činnost. Výsledek je však nula. Vedení města ztratilo zájem o projekt revitalizace Velkého náměstí v momentě, kdy zastupitelstvo poslalo k ledu nerealizovatelnou myšlenku podzemního parkování v historickém jádru,“ připomíná plán současného magistrátu na vybudování pětipatrového parkoviště pod náměstím pro 240 aut. Ten kritizovali i archeologové.

„Vítáme každou snahu, která povede k rekonstrukci, ale rozhodně to není varianta poddolování náměstí a stavba podzemního parkoviště. Chápu, že je složité získat od majitelů potřebné souhlasy, je to komplikovaná situace,“ myslí si předseda Společnosti ochránců památek ve východních Čechách Rudolf Khol. I on si myslí, že současná podoba Velkého náměstí je tristní: „Současná situace je ostuda, nevím, kde jinde takto v historickém jádru parkují auta. Rekonstrukci si přeje asi každý, ale rozhodně nechceme, aby tam bylo plné náměstí aut. Vítáme, každou snahu, která povede k cíli. Třeba i po etapách. Před volbami bude toto téma rezonovat, ale obávám se, aby to opět nebyly plané sliby,“ neskrývá pesimizmus Rudolf Kohl.

Výsledky volební ankety Hradeckého deníkuVýsledky volební ankety Hradeckého deníkuZdroj: Deník

Velké náměstí tak zůstává jeden a půl hektarovou plochou, kde se mísí asfalt a dlažba. Prakticky bez zeleně a stínu. Povrchy jsou často rozbité, ostatně před čtyřmi lety byly asfalty v tak špatném stavu, že je město muselo nechat provizorně opravit za tři a půl milionu korun.

Historické centrum Hradce Králové vypadá už léta jako jedno velké parkoviště.Zdroj: Deník/Jiří Fremuth

Velké náměstí? Snad se jednou dočkáme…


Pokaždé, když mi do Hradce Králové přijede návštěva, tak ji zavedu na Velké náměstí. „Tak tohle je historické centrum města, které za první republiky získalo přízvisko salon republiky,“ pochlubil bych se rád. Jenže to jaksi nejde. Náměstí by to bylo krásné. Uprostřed mariánský barokní sloup, naproti se tyčí gotická katedrála a vedle renesanční Bílá věž. Kolem měšťanské domy a vše na vršku nad soutokem Labe a Orlice. Jenže to mezi. Nevzhledné asfaltové parkoviště, kolem často pokřivené dlážděné silnice. Teď v létě horko k zalknutí a kromě zahrádek žádný stín, nebo vodní prvek. Prostě ostuda. Těžko byste něco podobného jinde hledali. Politici slibují už desítky let před volbami nápravu, jenže se to vždy nakonec nějak zadrhne. Konkrétně na počtu parkovacích míst a části majitelů, se kterými se město nedokázalo domluvit. Před šesti lety územní řízení uvázlo na mělčině hořického stavebního úřadu a za poslední volební období se nepohnulo ani o centimetr. Dokáže někdo tenhle gordický uzel rozetnout? Těžko říct, i letos před komunálními volbami nabízí všichni nějaké řešení. Velké náměstí ale potřebuje jasnou vizi, hodně práce a vyjednávání, silné a jednotné vedení města a pak se snad i najdou peníze.

Hradec Králové a Velké náměstí v běhu dějin

Hradec Králové je krajské město s 93 tisíci obyvateli. Slovanské osídlení místa z přelomu 9. a 10. století našli archeologové právě na křídovém návrší nad soutokem Labe a Orlice, kde dnes najdeme Velké náměstí.

Velké náměstí v Hradci Králové
ANKETA: Mělo by město zásadně omezit počet parkovacích míst na Velkém náměstí?

Dnešní trojúhelníkovitý tvar mělo náměstí už ve středověku ve 13. století. Tehdy se za Přemysla Otakara I. stal Hradec královským městem. K roku 1225 se poprvé v písemné listině připomíná město Hradec, ještě bez přívlastku Králové. Ten se objevuje až od 14. století. Zakládající listina Hradce jako města se nedochovala a proto se přesně neví, kdy bylo město založeno. Ještě ve 13. století byl postaven nový gotický královský hrad, kde často přebývali Přemysl Otakar I., Václav I., Přemysl Otakar II. i Václav II. Právě Václav II. ustanovil Hradec za část věna českým královnám, které na hradě žily jako vdovy.

Nejstarší písemná zmínka o podobě Velkého náměstí z roku 1418 mluví o rynku, radnici a pranýři. Severně od náměstí stál až do roku 1423 královský hrad. Dnes je dominantou náměstí gotická katedrála svatého Ducha, renesanční Bílá věž a uprostřed náměstí pak najdeme barokní mariánský morový sloup. Za návštěvu pak stojí Galerie moderního umění ve střední části Velkého náměstí. Od padesátých let 20. století do roku 1990 neslo název Žižkovo náměstí.