Program, v němž zazní díla Camilla Saint-Saënse, Manuela de Fally, Daria Milhauda a Maurice Ravela, bude řídit jeden ze špičkových českých dirigentů Leoš Svárovský. Pardubickému publiku důvěrně známý umělec působil do loňské sezony v čele Komorní filharmonie Pardubice – celkem 12 let.
„Celý koncert uvede velmi slavné dílo francouzského skladatele epochy romantismu Camilla Saint-Saënse. Melodickou Introdukci a Rondo capriccioso pro housle a orchestr slýcháme dodnes na koncertech jako parádní číslo houslistů, kteří zde mohou uplatnit svou brilantní techniku. Saint-Saëns tuto skladbu věnoval tehdy velmi slavnému španělskému houslovému virtuosovi a skladateli Pablu de Sarasate. Snad vůbec nejpopulárnějším Saint-Saënsovým dílem je zábavná suita Karneval zvířat, kterou napsal spíše jen pro své přátele,“ řekl dramaturg Komorní filharmonie Pardubice Bohuslav Vítek.
Nyní se však setkáváme i s jeho skladbami orchestrálními - například s 3. symfonií s rozsáhlým partem spoluúčinkujících varhan či s operou Samson a Dalila. Často se můžeme setkat s jeho 3. houslovým koncertem, 2. klavírním koncertem či 1. violoncellovým koncertem.
Zazní také největší skladatel Španělska
Efektní Saint-Saënsovu skladbu vystřídá hudba španělského autora Manuela de Fally. „Toho dokonce sami Španělé považují za svého největšího skladatele, nikdy ovšem neměl daleko k Francii, kde prožil několik let svých hudebních studií. V roce 1904 mu přinesla velký úspěch opera Krátký život; o rok později potom zvítězil v mezinárodní klavírní soutěži. Tím byla zahájena jeho významná skladatelská a koncertní dráha. Velké úspěchy sklízel v Paříži, Londýně, New Yorku a na dalších místech po celém světě,“ vysvětlil Bohuslav Vítek.
Avšak největší aktivity věnoval svému domovu, kde působil jako pedagog, ale také jako významná osobnost společenská. V roce 1936 se například stal předsedou Španělského institutu. Zemřel však v Argentině, kam přesídlil v roce 1939.
V tvorbě Manuela de Fally není možné přeslechnout výrazné vlivy španělské lidové hudby. Velmi se zajímal o folklor Andalusie, o staré cikánské písně a tance, ale také o španělskou hudbu minulých staletí. Baletní pantomima Čarodějná láska z roku 1915 je jeho nejpopulárnějším dílem.
„Příčinou není jen nevšedně působivá hudba vyjadřující nejrůznější nálady - smyslnost, palčivou touhu a bouřlivý cit, ale i podivuhodný příběh cikánky Candellos, která se svými milostnými tanci zbavuje přízraku mrtvého milence, jemuž slíbila být věrnou ,až za hrob’. Původní provedení předpokládalo stylově a technicky výbornou tanečnici, která musela zároveň zvládnout i náročný pěvecký part. V té době byla ve Španělsku velmi populární cikánka z Andalusie Pastora Imperio. Právě pro ni Falla tuto pantomimu zkomponoval,“ pravil dramaturg pardubické filharmonie.
Na filharmonických koncertech zazní rovněž orchestrální suita sestavená z nejvýraznějších pasáží původní partitury.
Diváci uslyší skladby z Francie
Následující dvě skladby jsou opět francouzské provenience. Tu první vybrala filharmonie z tvorby autora 20. století Daria Milhauda. Jeho dílo je velmi různorodé, obsahuje jak náročné kompozice určené pro velké koncertní síně, tak i drobné popěvky hodící se spíše do kaváren či do cirkusu. Darius celý život hodně cestoval po Evropě i po Americe. Dva roky pracoval v Brazílii jako tajemník francouzského velvyslance, sedm let žil v kalifornském Oaklandu, kde se věnoval nejen tvorbě, ale také univerzitním přednáškám. V roce 1947 už byl zpět doma a stal se profesorem Pařížské konzervatoře. Pod vlivem skladatelovy cesty do USA v roce 1922 vznikl balet Stvoření světa, z něhož filharmonikové uvedou suitu.
„Přináší jakýsi obraz vzniku světa, jak jej přinášejí staré africké legendy. Uslyšíme zde vlivy jazzu a dobové populární hudby, takže tato příjemná a místy i úsměvná skladba sympaticky narušuje tradiční nedůvěru k novodobější hudební tvorbě,“ objasnil Bohuslav Vítek.
Koncert vyvrcholí populární skladbou Maurice Ravela Cikán. Dílo má podtitul Koncertní rapsodie pro housle a orchestr a už sám název vypovídá, v jakém duchu se nese. Omamná melodika a strhující atmosféra cikánské hudby inspirovala Ravela k napsání efektní a dodnes na celém světě oblíbené skladby.
„Stejně jako v první skladbě večera i zde přednese technicky velmi náročný sólový part Gabriela Demeterová. Na housle začala hrát již ve svých třech letech. Vystudovala konzervatoř a Akademii múzických umění v Praze, absolvovala také postgraduální studium na Královské hudební akademii v Dánsku. Zúčastnila se mnoha soutěží doma i v zahraničí, kde získala řadu ocenění, mimo jiné na Kocianově houslové soutěži nebo na Mezinárodní soutěži Yehudi Menuhina v Anglii, které se poprvé zúčastnila v roce 1987 a stala se jako první Češka její finalistkou,“ konstatoval Bohuslav Vítek.
V roce 1992 tam získala všechny hlavní ceny včetně titulu absolutního vítěze a zvláštní ceny za nejlepší interpretaci díla J. S. Bacha. V témže roce obsadila druhé místo v mezinárodní houslové soutěži Pražského jara. V roce 2005 založila Collegium Gabriely Demeterové.
Již řadu let se intenzivně věnuje autentickému studiu barokní hudby a její interpretaci na moderním nástroji. Partnery jí jsou přední instrumentalisté. Gabriela Demeterová hraje na nástroj z dílny italského mistra Giuseppa Roccy z roku 1855 a také na nástroj Kašpara Strnada z roku 1795. Od roku 2001 se systematicky věnuje i violové hře.
Vedle své profese se Gabriela Demeterová aktivně účastní dalšího společenského života.V roce 2005 byla v prestižním časopise Prague Leaders Magazine oceněna titulem Žena roku.
Stejný program nabídne Komorní filharmonie ve čtvrtek 18. března posluchačům v Chrudimi, kde se koncert uskuteční ve velkém sále Muzea v rámci Chrudimských hudebních večerů.
