Ještě před začátkem filmu Králova zahradnice, který zahajoval v úterý večer hradecký Febiofest, vzkázal zakladatel úspěšného mezinárodního festivalu publiku, že v Hradci a v Pardubicích to má ze všech regionů nejraději. Jsou to navíc jediné dvě zastávky festivalových ozvěn, kam se Fero Fenič vypravil osobně.

Jak se dělá úspěšný festival?
Těžko (smích). Febiofest má jednu výhodu, kterou má málokterý festival u nás. On vlastně vyrostl na základě zájmu diváků. Začínali jsme, jak se řekne, od píky. První ročník byl v malém sále, spíš pro studenty FAMU a pár známých. Pak jsem dostal nabídku, abychom další ročník dělali ve více kinech a sálech a tato nabídka mě vypudila k tomu, že jsem festival za rok zopakoval a tímto způsobem to rostlo. Já jsem tedy jen každý rok odpovídal na zájem diváků a podle toho jsme rozšiřovali program a zdokonalovali organizaci.

Asi to není vždy jednoduché…
Přiznám se, že moje první krize přišla asi po pěti letech, kdy jsem si uvědomil, že vyrostlo něco, co jsem ani původně neplánoval. Měl jsem dost práce ve svém vlastním studiu Febio, které v té době točilo kolem sto dokumentárních filmů ročně, a vedle toho mi najednou vyrostl takovýhle festival. Praha neměla nikdy ve své historii žádný podobný festival. Přitom má nejlepší zázemí technické i divácké. Jsme ve všech regionech této země. Žádný jiný festival to nedělá, už vůbec ne v tomto rozsahu. Je to pracné, nevděčné a nepřináší nám to žádný efekt kromě toho nejpodstatnějšího –  dobrého pocitu, že jsme něco pro film a pro diváky udělali.

Podle čeho vybíráte filmy 
a podle čeho ty na regionální ozvěny?
Ty filmy jsou průřezem snímky, které se natočily za uplynulý rok ve světě. Podle toho se samozřejmě mění i úroveň každého ročníku. Takže jsou léta, která jsou velmi bohatá na dobré filmy a máme hodně hitů, ale jsou i léta, kdy je těch hitů méně. Snažíme se přinést i filmy z oblastí, které se v našich kinech nepromítají. Letos je to z 56 zemí světa. To, co jde do regionů, je ještě limitovanější. Často kvůli autorských právům nejde vybírat ze všech filmů.

Na hradecké ozvěny jste se vypravil osobně. Jak se vám tu líbí a jací jsou tu diváci?
Nevím, jaký je hradecký divák, ale musím říct, že – a to bez nějaké snahy chválit – Hradec Králové spolu s Pardubicemi celkově patří k našim bezkonkurenčně nejlepším festivalovým zastávkám. Jsou to takové dvě naše stálice. Pardubice patřily vždycky k dobrým místům, Febiofest tam má delší tradici než v Hradci, a povedlo se nám tam udržet vysokou úroveň i po tom, co jsme tato dvě města organizačně spojili. Myslím si, že je to tím, že Pardubice nastavily dost vysokou laťku, tak se tím Hradec nejspíše inspiroval. Trošku mezi sebou soupeřily a to velmi prospívalo.

Působíte dojmem, že vás festival ohromně baví. Neměl jste ale chuť s tím už někdy seknout?
To je můj stálý problém. Mě se už dokonce vždy novináři smějou na tiskovkách, že si budu zase stěžovat, že už to dělám naposledy (smích). Měl jsem takové období, kdy jsme to dělal už tak nadoraz  a řekl jsem si, že už v tom nebudu pokračovat. Jenže pak vám lidé děkují, jsou spokojení, máte dobrý pocit, zažijete určitý úspěch. Pak si odpočinete, po každém ročníku jezdím někam za teplem, vrátíte se a najednou se vám ten pohled trochu změní, zněžní, zjemní a už to nevidíte tak strašně. A pak už přijde léto, přijde podzim a už vás začnou svrbět ruce, že už byste měl připravovat další ročník. Takže naštěstí je to jako se vším v životě: Čo bolí, to přebolí.

S Rudou mašinou přijede legendární Martinec
Mezinárodní filmový festival Febiofest datuje svou tradici od roku 1993, několik let je už také vítaným návštěvníkem ve východních Čechách, kam přiváží své festivalové ozvěny. Za dvaadvacetiletý život Febiofest navštívila řada hvězd stříbrného plátna – namátkou Roman Polanski, Claudia Cardinale či Alan Rickman. Výjimečný host navštíví i hradecké a pardubické promítání. Jde o československou hokejovou legendu Vladimíra Martince. Rodák z Lomnice nad Popelkouje účastníkem zimních olympijských her v roce 1980, o nichž vypráví film Rudá mašina. „Východočeské Deníky za mnou přišly s nápadem, že bych mohl na Febiofestu zavzpomínat na olympiádu v Lake Placid. S organizátory festivalu jsme se pak dohodli, že se zúčastním hradecké projekce snímku," prohlásil Vladimír Martinec. „Jsem na tento snímek zvědavý. Má pojednávat o pěti hráčích sovětského týmu, který nakonec podlehl domácím Američanům.  Ti mi tehdy na olympiádě zlomili nos. Měli vynikající mužstvo, chtěli vyhrát a všechno jim od začátku hrálo do karet," poznamenala hokejová legenda.

Film Rudá mašina začíná 
v hradeckém kině CineStar ve čtvrtek v 17.30 hodin. Více na www.febiofest.cz.