„Původně jsme byli jen tři. Dnes hrajeme stabilně v sedmnácti lidech. Já už jenom ten celý cirkus zastřešuju a vlastně tak trochu hlídám,“ prozradil s úsměvem.
Při vzpomínkách na dávnou historii neopomene zmínit řadu zpěváků a herců, s nimiž stál na jednom podiu, a kteří ho obohatili. „Krásné vzpomínky mám na všechny, a nemůžu říci na koho tu nejkrásnější. Dlouho jsem třeba spolupracoval s Waldemarem Matuškou,“ doplnil Václav Hybš.

Poznamenal, že perličkou na niž se nedá zapomenout, byl koncert v Zábřehu na Moravě. „Shodou okolností jsme stejně jako letos i tenkrát vystupovali s Naďou Urbánkovou. Koncert měl začít už odpoledne kolem páté hodiny. Porouchal se nám autobus, a tak jsme věděli, že nemáme šanci to stihnout, a proto jsem nabídl pořadatelům jiný termín. Nechtěli o tom ani slyšet a lidé na nás čekali, dokud jsme skutečně nedorazili. Místo v pět hodin odpoledne jsme začali hrát až ve čtvrt na dvanáct večer, ale i tak byl sál úplně plný,“ zavzpomínal Václav Hybš.