Kašpárek, král či Spejbl a Hurvínek. Plejáda dřevěných loutek se tento týden pevně usídlila v seznamech UNESCO. To české loutkářství, jako pátou památku z České republiky, zapsalo na seznam světového nehmotného dědictví. Velkou měrou se o tuto tradici zasadily i východní Čechy. S loutkami je tu známá jak Chrudim, tak i hradecké divadlo Drak.

Prapůvod východočeského loutkového umění však musíme hledat v malé obci nedaleko Hradce Králové - v Libčanech. Tam 24. února 1775 poprvé na světlo světa pohlédl zakladatel českého loutkářství Matěj Kopecký. „Zapsání na seznam UNESCO si samozřejmě nesmírně vážíme. Jsme hrdí na to, že právě Matěj Kopecký je náš rodák. Ostatně mi tu tradici dál dodržujeme v podobě našeho loutkového festivalu," řekla Deníku starostka Libčan Jaroslava Slavíková.

Světové dědictví je bohatšío krále, kašpárka i Hurvínka

Hradec Králové/Chrudim - Velké cti se dostalo českému loutkářství. Na seznam nehmotných kulturních památek jej totiž v těchto dnech zapsalo UNESCO.

Tato zpráva potěšila hlavně východočechy, kde má toto umění hluboké kořeny. „Zápis nás moc těší. O loutky je stále zájem. Svědčí o tom i fakt, že jsme letos po třiačtyřicáté uspořádali loutkářskou přehlídku O Cenu Matěje Kopeckého," těší zápis do UNESCA starostku Libčan Jaroslavu Slavíkovou. Právě v Libčanech svět loutek ožil v době, kdy se tu před 241 lety narodil zakladatel českého loutkařství Matěj Kopecký.

Kopecký a Drak

„Jsem moc ráda, že k nám stále amatérské soubory jezdí. Co mi však dělá největší radosti? To, že se přehlídky každý rok účastní i potomci Matěje Kopeckého," uvedla Jaroslava Slavíková s tím, že i v této době, kdy se dětské oči na svět dívají hlavně skrz televizi a internet, mají loutky pro děti stále smysl a význam. „Při představeních vidí totiž daleko hezčí věci, než vídají v televizi a na internetu," dodala starostka Libčan. Radost ze zápisu na seznam nehmotného kulturního dědictví mají i v Hradci Králové. Město se na loutkářskou mapu dostalo v roce 1958, kdy zde vzniklo, dnes již celosvětově uznávané, divadlo Drak. „Je to pocta pro celé loutkářství, kdy se ocenil hlavně jeho fenomén. V loutkářství se totiž prolíná víc prvků. Není to jenom samotné vyřezávání, ale stojí za ním urputnost, oddanost a nadšení," řekla Deníku ředitelka hradeckého divadla Drak Eliška Finková, která zápis bere i jako velkou poctu právě pro Hradec Králové, kde divadlo Drak ve svých počátcích navazovalo na lidové loutkářství. „Jsem ráda, že historický vývoj dal možnost tomu, aby se lidové loutkářství vzájemně prolínalo s profesionálním," dodala ředitelka, která své velké díky směřovala k jejím předchůdcům – Josefu V. Novákovi a Josefu Kroftovi.

Loutkářské obrození

Zápis potěšil i ředitelku chrudimského muzea loutkářských kultur Simonu Chalupovou. „České a slovenské loutkářství figuruje ve skvělé společnosti - hned vedle tradičního japonského loutkového divadla, sicilských marionet či indonéských stínových loutek," uvedla ředitelka, která v posledních letech vnímá zvýšenou potřebu veřejnosti o „obyčejné" věci. „Je to znát na návštěvnosti akcí, které muzeum pořádá. Nejnavštěvovanější jsou ty, kde spolu rodiče s dětmi mohou prožít radost ze společné tvorby. Málokdo ví, že v Česku existuje více než tři tisíce amatérských loutkářských souborů, profesionální scény vytváří každoročně mnoho krásných představení, která jsou vysoce ceněna i na mezinárodních festivalech. Jako by nastalo jakési loutkářské ‚národní obrození'," dodala ředitelka.