„V osmdesátých letech minulého století jsem dělal s kolektivem autorů na knize Historie varhan v Čechách, a když mi byla nabídnuta funkce diecézního organologa na královéhradeckém biskupství, řekl jsem si, že se pokusím zmapovat všechny nástroje a vytvořit ucelenou publikaci od nejstarších varhan z roku 1656 až po ty současné. Kladu důraz na fotografie, jež jsou doplněné hudebními parametry, stručnou historií, případně informací o stavu jednotlivých kusů,“ říká autor.

Vynikající varhanní virtuos zná svůj milovaný nástroj dokonale, vždyť po absolvování Hudební fakulty Akademie múzických umění se ještě vyučil v učebním oboru varhanář. „Chtěl jsem poznat varhany nejen po hudební, ale i technické stránce, abych pronikl do tajů tohoto nádherného nástroje. Zajímal jsem se pochopitelně o historii nástrojů, varhanáři se na nich nijak nezvěčňovali, tudíž jsem musel pátrat ve farních kronikách a objíždět i okresní archívy. Nebylo to snadné, kroniky na faře psali faráři švabachem, německy, ale bylo to pěkné počtení, protože někdy zaznamenávali i přírodní katastrofy, války a další zajímavosti. O varhanářích jsem se dočetl ledacos. Většinou to byli truhláři, samoukové a nejvíce jich bylo v Orlických horách, v Rokytnici, ale i v Králíkách a ve Vrchlabí, kde bylo dostatečné bohatství dřeva.“

Kniha o nich hovoří v chronologickém sledu, zmiňuje se o Jiřím Španělovi z Rokytnice, jenž vyráběl i pušky a hodiny, nevynechá ani varhanáře Trnku z Chrasti, který se sám naučil i ladit a za svůj život postavil třicet varhan. „Jistě, že se vzhledově měnily, podléhaly též módě, postupně mizelo bohaté barokní zdobení, nastoupila střídmost, elegantní čistý styl. Navíc v roce 1850 tovární výroba vytlačila staré nástroje. Je sice pravdou, že ty moderní nabízejí varhaníkům bohaté technické možnosti, díky kterým se mohou interpretačně vyjádřit, nicméně historické varhany mají zase nenapodobitelný osobitý zvuk. Já osobně mám citový vztah k nástroji, který se nachází v kostele sv. Máří Magdalény v Deštném v Orlických horách, doslova mě totiž nasměroval na uměleckou dráhu.“

Profesor pardubické konzervatoře a hradecké univerzity, varhanní umělec, organolog a sbormistr chrámového sboru Václav Uhlíř smýšlí o varhanách stejně jako jeden slavný skladatel: “Každé varhany jsou unikátním dílem, Jak řekl Mozart – jsou pastvou pro oči i uši.“

 


MILADA VELEHRADSKÁ