K filmu to Juraje Herze, rodáka ze slovenského Kežmaroku, táhlo od dětství. „Už v deseti letech jsem říkal, že chci být herec nebo režisér,“ uvedl v televizním pořadu GEN. Otec, s nímž budoucí uznávaný tvůrce své povolání často probíral, mu odpověděl, že má raději dobrého ševce než špatného herce. „Ale já budu dobrý,“ ujistil jej Juraj Herz.
V Bratislavě pak dělal zkoušky na divadelní fakultu. „Říkali mi – herecky by to šlo, ale uvědomte si, co s vaším ksichtem. Co byste hrál ve slovenském repertoáru, například v Jánošíkovi? Takže mě nevzali,“ vyprávěl ve zmiňovaném GENu Herz.
Kadár, Klos a Spalovač mrtvol
Poté, co absolvoval uměleckou průmyslovku v Bratislavě a loutkářskou fakultu DAMU, působil v letech 1960–1961 jako herec a režisér v pražském Semaforu.
V té době jej režisér Zbyněk Brynych obsadil do malé role vedoucího pohřebního ústavu ve snímku Každá koruna dobrá a následně mu svěřil úlohu Mylorda v Transportu z ráje. Záhy začal Herz působit jako asistent režie ve filmovém studiu v Praze na Barrandově, kde byl i u vzniku filmu Obchod na korze režisérské dvojice Ján Kadár a Elmar Klos. Když pak snímek získal Oscara, šel Kadár za ředitelem filmového studia a řekl mu, ať už nechá Herze točit samostatně, což se i stalo.
V roce 1965 debutoval středometrážním snímkem Sběrné surovosti podle povídky Bohumila Hrabala. Zásadní průlom přišel o tři roky později s filmem Spalovač mrtvol, který vznikl podle knižní předlohy Ladislava Fukse. Tento počin o vzorném zaměstnanci krematoria a utrpení jeho rodiny putoval pár týdnů po uvedení do trezoru. „Spalovače mrtvol jsem si nejvíc cenil. V jeho natočení jsem měl naprostou svobodu, žádní komunističtí představitelé mi do toho nemluvili,“ uvedl po letech při zhodnocení svého díla Juraj Herz.
Holka na zabití i Morgiana
Normalizace mu příliš nepřála, ale přesto v té době stvořil mnohé zásadní a stále populární snímky. Patří k nim psychologická dramata Petrolejové lampy nebo Den pro mou lásku, komedie Holky z porcelánu nebo krimikomedie Holka na zabití. Natočil i mysteriózní Morgianu, hororovou sci-fi Upír z Feratu a tajemné pohádky Panna a netvor či Deváté srdce. Kvůli židovskému původu se během války dostal do koncentračního tábora, což bylo tématem jeho filmu Zastihla mě noc.
Ve své úspěšné filmové kariéře pak pokračoval Herz i po roce 1987, kdy emigroval do Západního Německa. Natáčel tam klasické i moderní filmové pohádky jako Žabí princ, Hloupá Augustina nebo Císařovy nové šaty. Věnoval se také tvorbě dokumentárních televizních filmů a seriálů pro různé společnosti v zahraničí. Od devadesátých let střídavě pracoval i v České republice – točil filmy (Habermannův mlýn, Dívka a kouzelník) a režíroval i na divadle.
Například v pražském Stavovském divadle inscenoval legendární Deváté srdce. „Zpočátku jsem si převod tohoto filmu na jeviště nedovedl představit - to jímavé hlavní téma prosté lásky, která má zázračnou moc, a zároveň děsuplný svět nemrtvých, jemuž kraluje hrabě Aldobrandini ze své síně času… Tehdy od té pohádky utíkaly děti s pláčem. Od té doby se ale hodně změnilo,“ řekl v minulosti pro Deník umělec, který spolupracoval i s Divadlem Na Jezerce či Divadlem Na Fidlovačce.
Své znalosti si můžete ověřit i v dalších kvízech Deníku. Najdete je ZDE.
