Jezuitská kolej – barokní dvoupatrová budova se dvěma nádvořími stojí na Velkém náměstí, a to na místě devíti domů, které jezuité koupili.
První dům dostali odkazem od hejtmana císařských vojsk Fridricha z Oppersdorfu.

Hejtman jezuitům odkázal také panství Žampach. Panství jezuité prodali, protože chtěli vystavět kolej.

Správou zděděného majetku byl pověřen páter Adam Kravařský. Když získal svolení od konšelů ke stavbě, měl vyhledat i místo, kde bude kolej stát.
Jezuity podporovala i císařovna Elenora. Vždyť Hradec Králové byl jejím věnným městem.

Jezuité založili v jednom z domů latinskou školu, gymnázium, a o rok později 1637 kapli Ignáce z Loyoly.
Dne 7. února 1636 povolil stavbu koleje císař a vše schválil pražský arcibiskup Arnošt z Harrachu.
Základní kámen mohl být položen a přijat návrh pražského barokního architekta Pavla Ignáce Bayera, známého stavitele chrámů v Praze a Krumlově.
Se stavbou se začalo až roku 1671 a stavělo se do roku 1710.
Mezi tím stačili jezuité postavit vedlejší kostel Nanebevzetí Panny Marie a sousedící kněžský seminář.
Při vpádu pruských kozáků do města roku 1762 kolej vyhořela.

Po zrušení jezuitského řádu 1773 se změnila kolej na kasárna s hlavní stráží a ubikacemi pro pěchotu.

Až do roku 1992 zde bylo velitelství 4. pěší divize a poté získala kolej církev. Nazvala ji Nové Adalbertinum.
Objekt posvětil papež Jan Pavel II. při návštěvě města. Na památku návštěvy stojí na druhém nádvoří jeho bronzová socha.
Nové Adalbertinum slouží církvi, ale jsou tady i dvě restaurace a možnost ubytování. Čeští betlémáři si prostory pronajali pro světovou výstavu betlémů, první v Hradci Králové.

V průčelí budovy býval štít se sochou sv. Václava, odstraněnou při přestavbě roku 1834.
Rustikové přízemí tvoří logie na třech pilířích. Hlavní římsu v prvním i druhém patře nesou toskánské pilastry.
Uvnitř budovy jsou dva dvory a mezi nimi hlavní trojramenné schodiště podepřené korintskými sloupy.
Pohled na budovu přináší perokresba veduty B. B. Wernera z roku 1740. Jezuitská kolej patří ke kamenným svědkům minulosti Hradce Králové.

JIŘÍ MALINA