Bydžovská expozice volně naváže na řadu nedávných výstav, kterými si nejen východočeské galerie připomínají letošní osmdesátiny tohoto výjimečného umělce.
Hlavou ke hvězdám
Olbram Zoubek, který žije a tvoří střídavě v Praze a v Litomyšli, o svém přístupu k práci říká: „Je to velmi jednoduché – dělám to, nač myslím. Asi jako každý. Dělám lidi, na které myslím. Při práci se snažím vyjasnit svůj vztah k nim a ke světu a při tom se trochu vyznat v sobě. Zajímá mě víc, co dělám, než jak to dělám, tak mi ani nevadí, že dělám každého jinak. Snažím se myslet víc na modrou oblohu, na moře, víno a kameny, spíše než na trosky, propasti, plíseň a mechanismy. Proto je mi asi blízká řecká mytologie. Byl bych šťasten, kdybych mohl sobě i druhým připomenout, že moře šumí, stále, i když se tlačíme v elektrice, že obloha nad mraky je vždycky modrá, že v každém z nás je kousek Prométhea, že v každé ženě je kousek bohyně. Napětí mezi tíhou a touhou létat, mezi současností a směřováním k nadčasovosti, mezi tíhou hmoty a snahou ji popřít, mezi dokonalostí a nemožností jí dosáhnout. To je to, co mě vzrušuje. Aby socha stála nohama na zemi a hlavou mířila ke hvězdám.“
Očima i rukama
close
zoom_in
Návštěvníci bydžovské výstavy, kterou v metličanské galerii v těchto dnech instaluje sám Olbram Zoubek, si mohou zblízka prohlédnout řadu jeho známých soch: například Bezovou duši, Jidáše, Kráčející, sochu, která tvoří známý pomník Milady Horákové, a mnoho dalších. Součástí výstavy budou také Zoubkovy bronzové plakety.
„Sochy Olbrama Zoubka u nás nebudou vzdálené za páskou – lidé si na ně budou moci sáhnout a prohlédnout si je i rukama,“ říká v této souvislosti spolumajitelka zdejší galerie Alena Šafrová.
Výstava potrvá do 30. září.
