Jak vůbec vznikl celý projekt, při kterém hrajete s cikánskou cimbálovou skupinou?
Vždycky jsem měl velkou lásku k virtuozitě cikánských houslistů, která mě velice oslovovala. Aniž bych si dovedl představit, že se to někdy skutečně podaří, měl jsem velký sen zahrát si s nimi jejich skladby. Miluji také velmi  moravskou cimbálovku, mezi hudebníky mám mnoho kamarádů. Projekt Gipsy Way vznikl před čtyřmi roky, kdy mě slovenská skupina Romano Stilo pozvala na benefiční koncert do Bratislavy. Přitom vznikl nápad na společné CD a následovalo i turné. Dosud jsem absolvoval asi 170 koncertů Gipsy Way.

Původní kapelu nahradil nový soubor s názvem Gipsy Way. Vznikl pouze pro tuto „šňůru", nebo hraje i samostatně?
Se souborem Romano Stilo jsem ukončil spolupráci více než před rokem. Současná kapela byla sice složena pro toto turné, ale hraje i samostatně.

Jak jste zmínil, absolvovali jste už asi 170 koncertů turné Gipsy Way. Hrajete stále tytéž skladby?
Na turné hrajeme především skladby ze stejnojmenného  CD. Na nové skladby musím mít kapacitu mozku, abych měl čas všechno řádně nacvičit. Základem je tedy to, co jsme s kapelou nazkoušeli. Nyní máme některé nové skladby, které budeme přidávat.

Zatím poslední CD i další turné nese název Sporcelain. Opět jste se odklonil od klasické hudby a skladby jsou popového rázu.
Jsem moderní a mladý člověk. Kromě klasické hudby mám rád i tu moderní. Chtěl jsem tímhle CD ukázat  můj pohled na moderní hudbu 21. století. Spojil jsem se s producentem Romanem Holým, s kterým jsme připravili koncept alba. Některé méně známé skladby světových autorů jsem si upravil, některé napsal Ondřej Brousek, některé já sám. Vzniklo album, jeli jsme turné, při kterém vznikl například i velký koncert na letišti. Ten natáčela Česká televize a uvede ho v premiéře 11. května.  Na konci května pak koncert vyjde jako DVD. Skladba z tohoto CD, kterou napsal Ondřej Brousek a jmenuje se  John Thomas, by měla v následujících týdnech obdržet Cenu Ochranného svazu autorského. Je to sice hlavně ocenění autora, ale já si ji také tak trochu „přivlastňuji", protože jsem interpretem. V jediné zpívané skladbě vystupuje Vojtěch Dyk.

Jsou na Sporcelainu vaše první skladby?
Ano, skládal jsem poprvé. Začalo mě to bavit a cítím potřebu skládat dál. Teď pracuji na skladbě pro housle a klavír. Možná by se mohla objevit na mém příští CD. Chtěl bych na něj nahrát skladby slavných českých houslistů minulého století, kdy jména jako Kubelík, Kocián a další znal celý hudební svět. Moje skladba by na albu byla poctou těmto velkým umělcům.

Na co se mohou vaši příznivci těšit v nejbližší době?
Příští týden vydává Supraphon trojcédéčko Best Of. Jsem prvním interpretem klasické hudby, kterému firma podobný komplet vydává. Bude to výběr z asi deseti alb, která jsem dosud u Supraphonu vydal. Navíc tu budou čtyři  bonusy, které vyšly u jiných firem. Zároveň bych měl obdržet multiplatinovou desku za 190 tisíc prodaných nosičů. Je to mimo jiné také  připomínka výročí 25 let od mé první nahrávky. Tehdy vyšla deska u Pantonu s úspěšnými účastníky soutěže Concertino Praga. A také mám koncem dubna  40. narozeniny.  Samozřejmě připravuji také další koncerty (koncem dubna bude Pavel Šporcl hrát několikrát v Japonsku. pozn. red).

Pavel Šporcl
• český houslový virtuoz, asi nejznámější interpret klasické hudby v Čechách
• po studiích na konzervatoři a na AMU studoval houslovou hru v Americe
• je laureátem českých i zahraničních hudebních soutěží
• je držitelem řady ocenění
• získal si nejen mladé posluchače neortodoxním oblékáním, známý je různými šátky na hlavě
• hraje na modré housle od význačného českého houslaře Jana Baptisty Špidlena
• od roku 1999 vydal 13 CD a jedno DVD u několika firem
• spolupracuje s řadou našich i zahraničních orchestrů
• účastní se mnoha benefičních a charitativních akcí