Vůně svařeného vína, medoviny, perníčků a čerstvého vánočního cukroví halila o víkendu Podorlický krňovický skanzen. Návštěvníci tak mohli příjemně strávit adventní čas a přitom se dozvědět, zkusit si a ochutnat něco z dávných předvánočních časů.

Světnice vyhřátá starodávnou pecí nabízela výrobnu ozdob z perliček a slámy, přikusovat se dalo cukroví a olizovat lžíce z misky plné šípkové marmelády. „Kdysi se cukroví dělalo ze všeho možného, co bylo doma, hospodyňky také pekly mnohem větší kousky než se dělají dnes. Výborné jsou například zázvorky,“ vyprávěla Irena Zárubová ze skanzenu.

Jak vlastně vypadaly předvánoční trhy a jarmarky našich předků? „Kromě typického mikulášského pečiva se prodávaly i drobné postavičky a figurky ze sušeného ovoce, ořechů, fíků, jablek, pozlátka a barevného papíru či textilu,“ uvádí ve své publikaci Kamila Skopová, uznávaná východočeská folkloristka a výtvarnice. Dětem prý naděloval kromě Mikuláše také Ambrož, Barborka nebo jiné postavy adventních obchůzek.

Na Hradecku maminky připravovaly vánoční vrkoč. Ten pak děti nacházely ráno za oknem. „Byl to les dobrot v hrnku – pucláku,“ vysvětluje Kamila Skopová. „Do hrnečku se dala hlína nebo písek, do něj se hustě zapíchaly špejle, na jejichž konci byly sladkosti jako malé perníčky, pozlacené ořechy, sušené ovoce. Nebo malá panenská jablíčka, makovice, cukroví, fíky. Hlínu zakrývaly větvičkami krušpánku, aby hrnek vypadal jako pestrá zahrádka.“

JITKA HODASOVÁ, JAN KORBEL

Víte, co jsou peciválky nebo peřinky?

Byly to drobné buchtičky, pečené třeba i několik dní před Štědrým dnem. Před podáváním se spařily horkým mlékem, mastily se máslem a sypaly mákem nebo prachandou, tedy sušenými tlučenými hruškami. Toto velice chutné spařované pečivo naše babičky sypaly také perníkem nebo sladkou makovou rozvárkou.
(Zdroj: Lidová tvorba, autorka Kamila Skopová)
Máte podobný recept svých babiček?
Pošlete nám ho na mailovou adresu: jitka.hodasova @denik.cz.
Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.