Skalky a skalničky. Přehlídka barev, květů a jehličnanů

Pokud plánujeme pozdější sběr semen, některé stonky ponecháme, aby na nich mohly plody dozrát. Najdeme si také čas na pečlivou prohlídku rostlin, abychom se ujistili, že jsou zdravé a že se jim dobře daří. Odstraňujeme všechny poškozené stonky a rostliny lehce tvarujeme. Nezapomínáme na zálivku skalniček, které pěstujeme v nádobách (pokud je to nutné).

Co zasít a zasázet, abyste měli čerstvou zeleninu? Pomůže osazovací plán

Silněji také zastíníme některé skalničky pěstované pod sklem v závislosti na tom, jak se v létě zvyšují teploty. Se sběrem semen neotálíme, sbíráme je ihned, jak dozrají. Odebíráme řízky, z nichž budeme pěstovat další nové rostliny. Nahrnkujeme i mladé rostlinky, které jsme na jaře napěstovali z řízků. Zaplníme i všechna prázdná místa ve skalce vhodné jsou k tomu například pestré hvozdíky (Dianthus) a netřesky (Sempervivum) Příležitostně také slabě přihnojíme některé skalničky pěstované v nádobách.

Plevel odstraňujeme i s kořeny

Tvorba skalek je vlastně způsob pečlivého zahrádkaření v malém měřítku, protože větší i menší kameny a rostliny musí být promyšleně rozmístěny tak, aby jako celek poskytovaly co nejhezčí pohled ze všech stran. Jenže tuto nádhernou podívanou může zcela zničit invaze plevele. Je proto velmi důležité, abychom se s obtížným plevelem vypořádali ihned, neboť kdyby se mu podařilo vytvořit a rozšířit semena, problém může být mnohonásobně horší.

Rovněž odstraňujeme všechen plevel z povrchu substrátu u rostlin pěstovaných v nádobách. Malá, ale nesmírně plodná řeřišnice srstnatá s chlupatými listy se může snadno ukrývat za kamenem nebo pod listy rostlin, a tak na její výskyt musíme dávat bedlivý pozor. Její malé pukavé šešule vystřelují semena překvapivě daleko. A každé semeno pak vyklíčí a rostlinka vyroste a vykvete do několika týdnů.

Jedna rostlina tak může způsobit rychlou invazi plevele v neuvěřitelně krátké době. Obtížný vytrvalý plevel představuje další problém, protože jeho kořeny jsou hluboko v zemi, někdy i pod kameny, a proto je těžké se jich zbavit. Plané druhy, jako je bršlice kozí noha, svlačec či orsej, jsou úporné plevele. Nesmírně houževnatá a vytrvalá je zvláště bršlice (Aegopodium podagraria), kterou bychom na svou skalku, ale samozřejmě na zahradu vůbec, neměli pustit.

Ubytujte doma žížaly. Zbytky z kuchyně promění v blahodárný humus

Pokud se však na ni dostane, smiřme se s tím, že boj s ní bude nekonečný, je to plevel doslova nevykořenitelný. Na druhou stranu má bršlice i některé pozitivní vlastnosti je totiž využitelná v kuchyni, působí močopudně a dokáže vyplavovat z těla soli, čehož využívali již naši předkové při léčbě revmatismu, neboli podagru podle jejího latinského jména „podagraria“).

Problémy mohou na skalce dělat i některé pěstované skalničky, jestliže se začnou nekontrolovaně rozrůstat. Pečlivý pozor musíme rovněž dávat i na pěstované rostliny s plazivými stonky nebo oddenky, jako jsou bedrnička (Acaena), která vytváří pěkné koberce, nebo některé zvonky (zvláště Campanula poscharskyana) a vrbina penízková (Lysimachia nummularia), a dbát, aby se nerozrostly až příliš.

Odebíráme měkkké vrcholové řízky

Seřízneme zdravé nekvetoucí vrcholky stonků v délce až 8 cm. Odřízneme je hned pod místem připojení listu na stonek (pod kolénkem) a spodní listy sdrhneme. Máme-li množárnu, zakořeňování půjde rychle, i když v tomto ročním období je snadné většinu nahrnkovaných řízků zakořenit na chráněném místě. Květináč o průměru 10 cm naplníme směsí dobře propustného substrátu a zahradnického hrubého písku nebo perlitu v poměru 1:1 a řízky zapíchneme kolem jeho obvodu. Důkladně je zalijeme a ponecháme v teple. Pokud budeme mít štěstí, řízky zakoření asi do šesti týdnů.

Zaléváme a přihnojujeme

Skalku zaléváme jen v nejsušších létech, jinak to není nutné. Naproti tomu substrát v květináčích se skalničkami může lehce vyschnout. Zaléváme sice pouze příležitostně, ale pak necháme substrát pořádně nasáknout vodou. Interval mezi zálivkami bude různý podle počasí; zálivka jednou za týden by měla stačit i za nejsuššího léta. V přírodě rostou skalničky ve štěrbinách skal nebo někde v chudé půdě a nereagují proto na hnojení příznivě. Skalničkám pěstovaným v nádobách ale může prospět, když je jednou za rok trošku přihnojíme. Použijeme k tomu pomalu se uvolňující hnojivo nebo po povrchu substrátu jen lehce pohodíme hnojivo s vyšším obsahem fosforu, jako je třeba kostní moučka.

Zázrak čínské medicíny. Kustovnice, poroste jen na správném místě.

Množíme skalničky

Množení alpínek a skalkových rostlin nám může přinést mnoho radosti. Je zdaleka nejlevnějším způsobem, jak si vypěstovat více rostlin. Třeba hvozdíky, prvosenky a orlíčky se ze semen pěstují snadno. Zkontrolujeme si, jak dozrávají plody se semeny, a když se několik z nich otevře, ustřihneme celý stonek a vrchní částí napřed ho uložíme do čisté, suché obálky. Postupně se otevřou další plody (tobolky a měchýřky) a semena se vysypou do obálky.

Skladujeme je na suchém a chladném místě a vyséváme je buď hned, nebo až na začátku podzimu. Začátek léta je příhodným obdobím k odebírání měkkých vrcholových řízků u skalniček, jako jsou dračík, violka a rmen. Nejlepší dobou k dělení některých skalniček, jako jsou zvonky, hvozdíky nebo lýkovec vonný (Daphne cneorum), je podzim. Rostliny ale můžeme nastartovat už nyní tak, že k nim přihrneme substrát, který podpoří růst dalších kořínků u báze stonků mateřské rostliny.

6 rad zahradníka, jak vypěstovat zdravá a lahodná rajčata

Převzato z magazínu RECEPTÁŘ