Asi třicet sklářů a topičů lidem ukazovalo, jak se sklo taví a s pomocí píšťal fouká a tvoří poháry, svícny, džbánky, šperky nebo figury. Lidé vše zhlédli i s odborným výkladem.

„Děláme repliky starých skel. Říká se mu lesní sklo, protože je zelené. Písek s příměsí železa jej barví do zelena," řekl ČTK sklář Lubomír Němec. Do Deštného jezdí se svými kolegy a přáteli pravidelně. Je to pro něj dovolená.

„Můžeme si tu dělat, co chceme, zapojit fantazii, není to jako ve fabrice, kde jen řeknou, udělej 50 váz a 50 půllitrů," řekl Němec.

Starší muž podotkl, že když se učil sklářem, spolu s ním výuční list dostala stovka mladíků. Nyní je zájem o toto řemeslo mezi mladými lidmi minimální. „Je to náročná práce, ne každý vydrží to teplo u pece," dodal.

V Deštném vznikají sklářské výrobky, které v neděli lidé mohou vydražit. O aukci bývá velký zájem, její účastníci mají možnost získat do sbírky malé předměty i za desetikorunu, ale třeba dračí poháry si sběratelé pořídili v minulosti i za více než 20.000 korun.

„Chodím sem od roku 1999, akce je úžasná. Dražím každý rok. Mám několik výrobků prakticky z každého ročníku. Syn mi tu k narozeninám vydražil šperk na krk, takový krásný zelený lístek," řekla ČTK starostka Deštného Alena Křížová.

Letos skláři jako obvykle vyrábějí lesní sklo a v tomto ročníku výjimečně zabarvené i do tyrkysova. Tvoří poháry a jiné nádoby, jak vypadaly ve 13. až 15. století, ale věnují se i modernější figurální tvorbě. Letos se pořadatelé také víc věnují dětem. Desítky si jich vzaly píšťaly a vyfukovaly skleněné kuličky.

Tavení skla dřevem navštěvuje každoročně zhruba 2500 lidí, výtěžek se pohybuje v řádu desítek tisíc korun. Technologický postup tavení skla dřevem má v Orlických horách čtyřsetletou tradici. Konec technologie přinesla do horských skláren tavba skla účinnějším plynem a uhlím.

„Snažíme se připomenout slavnou historii těch velkých rodin, které tu působily stovky let," uvedl ředitel pořádajícího muzea v Deštném Bohumír Dragoun.