Související článek ČTĚTE ZDE.

Vyplývá to z údajů, které kraj a Vinařský fond zveřejnily v registru smluv.

Ten funguje půl roku - zatím ve zkušebním provozu. Ministerstva, kraje, obce, ale i státní podniky, nemocnice či muzea v něm zveřejňují, komu a za co platí. Díky veřejné kontrole smluv by se mělo předcházet plýtvání penězi daňových poplatníků i korupci.

Otevřená obrana

Kteří ministři, vládci krajů a šéfové státních firem si nejvíc nechávají nahlížet pod ruce?

Z krajů do registru vložila nejvíce smluv Vysočina (přes pět tisíc), nejméně Karlovarský kraj (354 kontraktů, tedy čtrnáctkrát méně než Vysočina).

Z ministerstev je nejaktivnější obrana, naopak nejméně smluv zatím zveřejnily resorty zdravotnictví, kultury a spravedlnosti.

„Centrální úřady mají občas k registru smluv přístup dosti arogantní, nadřazený a plný výmluv," komentuje to Michal Bláha, který provozuje server Hlídač smluv.

Ostudné ministerstvo

Když se porovnají částky ve smlouvách s celkovými rozpočty úřadů, v registru chybí ještě mnoho informací o utrácených miliardách.

„Ministerstva do registru za prvních šest měsíců uveřejnila smlouvy v rozsahu od skvělých 31,9 procenta (ministerstvo obrany) po ostudných 0,4 procenta ministerstva životního prostředí a pro místní rozvoj," dodává Bláha.

Za kolik? Nepovíme

Přetrvávajícím úřednickým nešvarem je začeřňování jmen dodavatelů či hodnot kontraktů.

Třeba ministerstvo zdravotnictví neuvedlo cenu u 18 z 64 zveřejněných smluv, tedy v 28 procentech případů. Z krajů je nejtajemnější Praha, jejíž úředníci tají ceny také u 28 procent smluv.

„Jaký je důvod, neumíme v tuto chvíli sdělit," přiznává mluvčí magistrátu Vít Hofman. „Zahájili jsme audit na registr smluv oddělením interního auditu. Na základě jeho výsledků přijmeme potřebná opatření."

Poštovní tajemství

Ještě tajemnější jsou firmy podléhající státu či krajům.

Třeba Česká pošta v registru zveřejnila přes osm tisíc smluv, u kterých ne-uvedla cenu, či s kým ji vůbec uzavřela. Tají tak přes 80 procent kontraktů.

„Česká pošta, která je státním podnikem, má dle zákona právo údaje týkající se smluvní ceny a smluvního partnera neuveřejňovat, pokud je tento údaj obchodním tajemstvím," říká Matyáš Vitík, mluvčí pošty.

Hrozí okleštění

Registr běží ve zkušebním provozu, zatím obsahuje přes 208 tisíc smluv, celkem za 1,16 bilionu.

Ostrý provoz by měl odstartovat se začátkem července. Smlouvy, které by v něm po tomto datu nebyly, by zkrátka neplatily.

Jenže zákon o registru, který s přehledem zvítězil v anketě Zákon roku 2015, může být do té doby výrazně okleštěn. Poslanci do něj chtějí prosadit výjimky.

Vypadnout z registru by mohly podniky s podílem státu. Poslanci navrhují úlevy pro zdravotnická zařízení či vysoké školy. A výjimky chtějí i muzejníci. Bojí se, že by se v registru inspirovali zloději. (alx)