Před šesti lety začal boj místních proti záměru výstavby bioplynové stanice (BPS). „Shodli jsme na tom, že by bylo vhodné zjistit, jaký mají občané k této myšlence postoj. Tenkrát nám dotazník vyplnilo asi 120 občanů, což je třetina voličů v obci a z nich bylo přes 80 procent proti stavbě stanice,“ zavzpomínala na začátek táhnoucí se kauzy nynější starostka Jana Králová, která tehdy pracovala na úřadě jako účetní. Investoři na tento hlas z obce nebrali zřetel, a nadále se ucházeli o stavební povolení, které nakonec získali díky tzv. veřejnoprávní smlouvě, která nahrazuje územní rozhodnutí.

Bioplynová stanice vyrostla a začaly se naplňovat obavy místních.

MÍSTNÍM VADÍ NÁRŮST DOPRAVY

Samotný provoz stanice přitom obec nijak neobtěžuje. „Nejvíce nám vadí nárůst dopravy obrovskými traktory a kamiony, které vozí palivo do bioplynové stanice. V té smlouvě bylo, že palivo se má dodávat z místních zdrojů. Nemyslím si, že místní zdroje jsou řepné řízky z Českého Meziříčí,“ říká Králová. Podle ní v bioplynce končí produkty z 60 kilometrů vzdáleného cukrovaru. „Teď to třeba není tak hrozné, protože není co sklízet, ale někdy jede padesát, šedesát velkých traktorů za den. A to začnou ráno v pět a končí večer v deset,“ přidává se místostarostka Irena Gabrielová. „Silnice na to není stavěná. Jsou tady lidé, kterým z toho praskají domy,“ dodává starostka. Místní také mají strach o děti, které tady jezdí na kolech.“

O zvýšené dopravě ví své Josef Zatloukal, jehož dům stojí hned u silnice. Bývalý soukromý zemědělec ukazuje, co má těžká doprava na svědomí.

DŮM MU PRASKÁ V ZÁKLADECH

„Asfalt byl nad krajnicí a když zapršelo, tak nám voda stékala na zahradu. Teď je asfalt zatlačený a tohle leze nahoru,“ ukazuje na zvednutou krajnici. A v dalších následcích zvýšené dopravy těžké techniky může pokračovat. „Tyhle schody jsou tady přes 20 let, podívejte co to dělá – tadyhle se zvedly a urvaly se,“ ukazuje na fasádě jasnou stopu posunu. Další problém je na chodbě, kde jsou patrné praskliny na chodbě. „Nevím jak to dlouho vydrží. Aby jednou taky kolem neprolítli a já neměl barák dole pod svahem v potoce,“ krčí rameny Josef Zatloukal. „Největší chyba bylo, že to povolili v Broumově na stavebním úřadě. Jsme v CHKO, pomalu se tady nesmí nic, a najednou tady povolí takovou stavbu.“

STAVEBNÍ ÚŘAD PODLE SOUDU CHYBOVAL

Přestože BPS byla postavena a zkolaudována dle platných předpisů, soud zpětně označil postup stavebního úřadu za nesprávný a veřejnoprávní smlouvy označil za neúčinné.

„Na tuto situaci zákon nepamatuje, a proto již přes dva roky probíhá soud, zda je stavba postavena správně, nebo zda má být odstraněna,“ potvrzuje provozovatel BPS Tomáš Voltr, který chápe, že doprava je pro mnohé místní hlavní téma.

„Obec Heřmánkovice je neprůjezdová obec – končí točnou. Surovina pro BPS měla být svážena i po polních a vedlejších cestách. Toto však není možné, neboť obec omezila vjezd na mostky kvůli jejich zanedbanému stavu. Přesto byla provedena studie, která se zabývala ovlivněním dopravy provozem BPS. Závěr zněl, že dojde k akceptovatelnému navýšení dopravy. Počet průjezdů je ve skutečnosti nižší, než připouští studie,“ uvedl Voltr, který si nemyslí, že by doprava obec nepřiměřeně zatěžovala.

Jasno má i pro variantu opravdového uzavření BPS: „V tomto případě se obrátíme na soud a budeme po státu vymáhat veškerou škodu, která nám tímto úkonem vznikne.“