Tvrz představuje jeden z pilířů čs. opevnění z let 1935 – 1938. Je tvořena mohutnými bojovými objekty v nejvyšší odolnosti a rozsáhlým podzemním systémem chodeb a sálů, situovaným hluboko ve skalním masivu.

Hlavním exponátem je sama tvrz

Hůrka byla do podzimu 2012 přístupná veřejnosti ve stavu, v jakém ji v květnu 2008 předalo ministerstvo obrany městu Králíky. V letech 2011 – 2012 proběhla rozsáhlá revitalizace tvrze, která je nyní přístupná v plném rozsahu (1,75 km podzemních chodeb a sálů, pět bojových objektů – tzv. srubů). Hůrka tak v současnosti představuje největší objekt čs. opevnění přístupný veřejnosti. Návštěvníkům Muzeum opevnění – dělostřelecká tvrz Hůrka nabízí pět různě dlouhých prohlídkových tras, s časovou náročností 70 až 360 minut. Jen některé trasy jsou fyzicky náročné.

Hlavním exponátem je sama tvrz – významná vojensko-historická, stavební a technická památka. Unikátní jsou některé exponáty a pozůstatky zkoušek zbraní z doby okupace. Při prohlídce tak návštěvníci mohou vidět originální posuvná pancéřová vrata ve vjezdu do tvrze, šikmý výtah/svážnici, funkční úzkorozchodnou pevnostní železnici s lokomotivou a dvaceti vagóny…

Zkoušky přísně utajovaných zbraní

Při revitalizaci tvrze v letech 2011 – 2012 došlo k řadě nečekaných objevů, které prokázaly předpoklad, že právě na této čs. pevnostní stavbě testovala nacistická Wehrmacht celou škálu vyvíjených, přísně utajovaných zbraní. Jen v případě některých pak došlo během II. světové války k jejich nasazení.

Nejmenší škody ze tří prokazatelně testovaných tajných zbraní napáchaly zkoušky kumulativních náloží. Ty byly soustředěny na malé ploše čelní stěny pěchotního srubu K – S 10. Podle hloubky průpalů v pevnostním betonu šlo o tehdy nejvýkonnější 50 kg kumulativní nálože. Světovou premiéru svého bojového nasazení si kumulativní nálože odbyly 10. května 1940 při útoku na belgickou superpevnost Eben-Eamael.

Drtivé a nejvíce patrné stopy zanechaly na objektech Hůrky testy podkaliberních protibetonových střel Röch- ling. Ty představovaly jednu z německých reakcí na stavbu francouzské Maginotovy linie. Dělostřelecký srub K – S 11 tvrze Hůrka (na snímku) byl prvním místem mimo území III. říše, kde proběhly ověřovací zkoušky prototypů této mimořádně účinné, v bojích II. světové války však nepoužité německé tajné zbraně. K prvním pokusným střelbám s Röchlingy zde došlo již v říjnu 1939.

Na Hůrce byla zkoušena i další protipevnostní zbraň, která obdobně jako střely Röchling přišla do výzbroje nacistické Wehrmacht pozdě a nebyla v boji II. světové války nasazena. Projekt nesl označení Tajfun a jednalo se o vysoce brizantní výbušný plyn. Pozůstatky zkoušek této donedávna neznámé zbraně může návštěvník vidět v podzemních prostorech pod srubem K – S 11 a také ve vlastním objektu dělostřeleckého srubu.

„S padákem 
nad hlavou…"

Společnost přátel československého  opevnění, o.p.s.,  která Hůrku provozuje, otevřela v roce 2010 v prostorách tvrze první stálou muzejní expozici v ČR věnovanou československým výsadkovým operacím z Velké Británie a Itálie za 2. světové války s názvem „S padákem nad hla- vou…". Na ploše 140 m² jednoho ze sálů tvrze naleznou návštěvníci informace o všech československých paraskupinách, které v letech 1941-1945 vyslal II. odbor Ministerstva národní obrany československé exilové vlády v Londýně na území Protektorátu Čechy a Morava, ale také do Francie, Itálie, Jugoslávie a na Slovensko.

Vedle podrobných informačních panelů s mnoha fotografiemi jsou součástí expozice také trojrozměrné exponáty ve vitrínkách, dokumentující působení pozemních jednotek československé zahraniční armády ve Velké Británii. Hlavním scénáristou výstavy je historik Jan Břečka z Moravského zemského muzea v Brně.  Tato stálá expozice se rovněž dotýká dalších témat – československých paradesantních jednotek v Sovětském svazu, parašutistických jednotek států účastnících se II. světové války a významných výsadkových operací.

„Výstavu otevírali poslední žijící parašutista generál Klemeš a paní Božena Ivanovová, příslušnice druhé parabrigády v Sovětském svazu. Jsme hrdí, že tu výstava je. Stále je první a jedinou stálou výstavou na téma paravýsadků z Anglie," připomíná bratr Jana Břečky Daniel, který s expozicí pomáhal a sám je průvodcem na tvrzi Bouda.   (mr, re)