Platit vysoké nájemné za cizí budovy pro své úředníky je věc jedna, není však úplně vypovídající o marnotratnosti či naopak šetřivosti veřejné správy.

Terčem kritiky se totiž před deseti lety stalo královéhradecké hejtmanství, které takřka z popela vybudovalo takřka nové a více než velkorysé sídlo celého krajského úřadu.

Stálo 1,9 miliardy korun a stalo se tak suverénně nejdražším hejtmanstvím v Česku. A po vlně kritiky, která následovala, se v celých východních Čechách od té doby žádná podobná kauza neřešila. Naopak zapůsobila jako strašák a politici jak v hradeckém, tak Pardubickém kraji při každé další rekonstrukci sídel úředníků dávali najevo, jak stáhli očekávané náklady.

Stavba krajského sídla v objektu bývalého pivovaru v centru východočeské metropole trvala od dubna 2005 do října 2007. Šlo o největší investiční projekt kraje a tehdy nejspíš i o nejdražší sídlo jakýchkoliv úředníků v celém Česku. Kraj centrum pořídil na dvacetiletý leasing, do roku 2017, kdy se má stát jeho majetkem.

A to slibované srovnání ceny vlastního bydlení versus hypotetického nájmu: Za zmíněných 1,9 miliardy korun v novém pivovaru „bydlí" necelé čtyři stovky úředníků. Z části budovy však vznikly podzemní garáže a své místo zde našla rovněž část hradecké univerzity či banka.

Projekt nového sídla od začátku kritizovali opoziční krajští zastupitelé. Regiocentrum však získalo v roce 2008 prestižní ocenění Stavba roku ČR.

„Nové sídlo lidem v kraji nic nepřináší. Peníze měly jít do oprav zanedbaných silnic," tvrdil tehdy Vladimír Derner z opoziční KDU­ČSL. Lubomír Franc z ČSSD, tehdy ještě řadový krajský zastupitel, zase řekl, že investice do nového sídla ohrožuje fungování kraje. Podle tehdejšího hejtmana Pavla Bradíka (ODS) však stavba byla jediná cesta, jak chátrající objekt v památkové zóně zachránit.

Nákladná přestavba bývalého pivovaru na Regiocentrum ostatně nebyla jediným problémem, ze kterého se tehdejší vedení kraje muselo v této souvislosti zpovídat. Až do 2011 se přelo s antimonopolním úřadem, který mu udělil pokutu 800 tisíc korun za nákup předraženého nábytku do nového sídla kraje. Soud uznal námitky k výši pokuty, samotný delikt kraje však potvrdil. Nábytek zařizovala firma Immorent, oslovená bez výběrového řízení, a stál neuvěřitelných 36 milionů. Několik krajských radních bylo kvůli tomu dokonce stíháno. Okresní státní zastupitelství v Hradci Králové však na jaře 2010 stíhání všech šesti podezřelých zastavilo.

Kde v krajích sedí nejdražší úředníci.

Královské nájemné: i přes půl milionu za úředníka

Česká republika/ Východní Čechy - Poprask mezi státními úřady způsobilo ministerstvo financí, když na internetu dalo volně k dispozici informace o tom, jaké se platí nájmy ve více než třech tisících budov po celé republice.

Z údajů se totiž dá vyčíst, kde v posledních třech letech sedí nejdražší státní zaměstnanci – na kolik vyjde pronájem v přepočtu na jednoho úředníka. Ukázalo se, že rozdíly jsou extrémní.

Rekordmany jsou policisté sedící v Praze-Nuslích. Za každého ze 69 zaměstnanců, kteří v roce 2014 seděli 
v budově v ulici Sdružení, zaplatilo předloni pražské Krajské policejní ředitelství přes 600 tisíc korun za rok.

Stříbrnou příčku obsadil karlovarský Úřad práce s loňskými více než 400 tisíci za jednoho úředníka a třetí se v nelichotivém žebříčku umístil Okresní soud v Jihlavě, který v roce 2013 platil přes 270 tisíc za jednoho zaměstnance.

Z údajů zveřejněných Ministerstvem financí se přitom dá spočítat, že průměrná cena za pronájem činila v předchozích letech zhruba 24 tisíc za úředníka a rok (vynechají-li se budovy 
s nulovým nájmem).

Policie se brání

Jak je možné, že pražští policisté platili dle dat z Centrálního registru administrativních budov pětadvacetkrát víc, než je průměr?

Stát totiž prohrál spor 
s majitelem budovy, a proto musel v roce 2014 doplatit nájemné za předchozí roky.

A navíc: „Údaj o počtu pracovníků je v důsledku administrativní chyby nepravdivý," hájí pražskou policii její mluvčí Andrea Zoulová. Je pravda, že další rok už podle dat v registru na adrese pracovalo 290 policistů. A za jednoho se tak na nájmu platilo přes 12 tisíc korun.

Podobná vysvětlení mají 
i zástupci dalších úřadů, jejichž budovy figurují mezi těmi nejdražšími.

„V karlovarském objektu pracovalo až 14 projektových zaměstnanců," vysvětluje nelichotivé druhé místo mluvčí Úřadu práce Kateřina Beránková. Ti prý končili s tím, jak finalizovali projekty, až tam koncem roku zbyl jediný – který je uvedený v centrálním registru.

Další úřady mimo záznam přiznávají, že jejich úředníci prostě zadali do tabulky špatný počet lidí či spletli jiné údaje.

Jenže kvůli tomu logicky stát nemůže efektivně spravovat své budovy 
a kontrolovat v nich nájmy.

A že je co kontrolovat.

Vyhozené miliony

Ukazuje se, že stát platí zbytečně desítky milionů korun ročně navíc.

Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, který zmíněný centrální systém spravuje, dokázal za poslední rok snížit výdaje státu na provoz 
a údržbu administrativních budov o čtyři sta milionů korun. Na nájemném konkrétně ušetřil 77 milionů.

„A to přesunem z komerčního nájmu do státní budovy, sjednáváním levnějšího nájemného i snižováním plochy v nestátních budovách," říká Radek Ležatka, mluvčí úřadu.

Jeho úřad na základě registru srovnává ceny jednotlivých budov v okolí 
a narazí-li na zbytečně drahou, upozorní na to dotčenou státní instituci. A snaží se najít levnější řešení.

(Více čtěte v tomto odkazu.)