Projekt nazvaný Stabilizace významných lesních ekosystémů Krkonošského národního parku (KRNAP) přišel na 82 milionů korun a správa parku na něj získala dotaci z fondů EU, uvedl mluvčí správy KRNAP Radek Drahný.

Práce se zaměřily na rekonstrukci mladých lesů, které byly vysázeny v období takzvaných imisních těžeb. Druhovou, věkovou a prostorovou strukturu lesů do 30 let lesníci upravili téměř na 7000 hektarech. Dalšími cíli projektu bylo zadržení vody v Krkonoších a vytvoření přirozeného prostředí pro tetřívka obecného.

„Krkonošské lesy za posledních 400 let nebyly v tak dobrém stavu jako nyní. Vybudovali jsme 600 přehrážek, které mají zajistit obnovu vodního režimu v lesích. Upravili jsme 12 ploch pro tokaniště tetřívka. Dosadili jsme téměř 24 tisíc sazenic buků, jedlí, javorů, jeřábů a bříz," uvedl ředitel parku Jan Hřebačka.

Krkonošské lesy byly v minulých staletích hospodářsky využívány neřízeně. Plánovité hospodaření v lesích začalo na přelomu 18. a 19. století a prakticky jedinou obnovovanou dřevinou byl smrk. Většina původních lesů se tak postupně přeměnila na smrkové monokultury, často nevhodného genetického původu. Značná část málo stabilních lesních porostů byla po roce 1980 rozvrácena působením imisí. Imisním těžbám padlo za oběť asi 8000 hektarů lesů a holé plochy byly opět hustě zalesněny převážně smrkem ztepilým, často jiného původu než krkonošského. Zásadní změna nastala po roce 1994, kdy hospodaření v lesích převzala správa KRNAP. Skončilo se například s holosečným způsobem těžby a s vysazováním smrkových monokultur.

Podíl smrku na druhové skladbě krkonošských lesů v roce 2010 činil 78 procent, dlouhodobým cílem správců parku je v následujících 50 letech jeho podíl postupně snížit na 56 procent. Mělo by přibýt buků lesních, jedlí bělokorých a javorů.