Z Litomyšle vystoupáme za poštou směrem na Sloupnici a před ní se dáme vpravo do Vlčkova. Ano, tam, kde se v červnu konají populární „Studánky". A přijedeme do Člupku (8 km). Po hlavní silnici doleva jen velmi krátce a odbočíme napravo do údolí potůčku Zlatý pásek. Po dobrém kilometru mírně klesajícího terénu napravo do kopečka a po výjezdu z lesa se před námi objeví hřbitov ve Svinné. Vezmeme to nyní dolů do vsi a po mírně stoupající silničce dorazíme na Zhořský kopec. Využijeme toho, že kamiony zde teď jezdí podstatně méně. S dávkou opatrnosti  sjedeme populární „Kohouťák".

Na kraji České Třebové stojí nalevo od silnice od pradávna hospoda, nyní oficiálně  nazvaná U Lenina. Před mnoha lety tam totiž sloužil hostinský, který se komunistickému vůdci nápadně podobal. Na křižovatce ještě před podjezdem odbočíme doprava kolem třebovského parku Javorka (17 km), načež nastane nejobtížnější úsek trasy, stoupání serpentinami směr Kozlov. Nepřehlédněme však nenápadnou žlutě značenou odbočku doprava.

Lesní cestou dorazíme na poutní místo Hory. Zde nějaký čas pobývala spisovatelka Božena Němcová. A je veřejným tajemstvím, že tady prožila románek s knězem (!) Františkem Matoušem Klácelem a začala si techtle mechtle s doktorem Helceletem.

My raději vystoupáme ke kapli. Po necelém kilometru se vrátíme na silnici a dorazíme k autobusové zastávce Kozlov. Zde si uděláme krátkou odbočku dolů do malebné vsi, kde můžeme navštívit chaloupku malíře Maxe  Švabinského. Po něm je nazvaná i blízká turistická chata s rozhlednou. U ní máme v nohách už 26 kilometrů.

Pokračujeme doleva směrem na Litomyšl, ale na křižovatce se dáme rovně lesní asfaltkou ke kótě Nad Zlatou  studánkou. Od ní si to pak zamíříme mírně z kopečka po cyklostezce až na známé místo nazvané  Psí kuchyně.

Odtud se dá do Svitav dojet několika způsoby. Zvolíme asi ten na Valdek (35 km) k pramenům řeky Svitavy, kolem rybníku Rosnička až do cíle na náměstí ve Svitavách.

Že to bylo naposled? Vždyť jsme ujeli „jen" nějakých 42 kilometrů podle zvolené trasy v závěru trasy.   (vs)

Z Ústí do Chocně po cyklostezce, jež vede překrásnou přírodou

Orlickoústecko - Provoz jako „na Václaváku" v létě zažívají cyklostezky vybudované Regionem Orlicko-Třebovsko. Vyhledávají je jak příznivci cykloturistiky, tak in-line bruslaři.

Síť stezek nabízí desítky kilometrů vedené údolími řek Tichá Orlice a Třebovka. Za řemesly a stopou Járy Cimrmana turisty vede cyklostezka z Ústí nad Orlicí do Letohradu, za „učitelem národů" a za romantickou přírodou cyklostezka vedená z Ústí nad Orlicí přes Brandýs nad Orlicí do Chocně.

Cyklostezka Ústí nad Orlicí – Choceň je dlouhá patnáct kilometrů. Trasa slibuje nejen krásnou přírodu, ale také řadu turistických zajímavostí. Pro pohodlí turistů slouží odpočívadla a občerstvovny.

Cestou do Brandýsa nad Orlicí stojí za pozornost například pomník a hájovna rodiny popravené za druhé světové války v Luhu. Odpočinek na rozcestí v Klopotech rodinám s dětmi zpestří odpočívadlo 
s prolézačkami.

Brandýs turisty vítá historií i modernou. Tu zastupují sochy a objekty Babylonské dělo soudného dne, Ti před námi a Den co den. Příjemné chvíle odpočinku lze strávit na místním koupališti i v přírodním habrovém labyrintu. Historie na návštěvníky dýchne u pomníku Jana Amose Komenského, jehož v městečku hostil v letech 1622 až 1625 Karel Starší ze Žerotína, a u zříceniny hradu z konce 13. století, na němž nyní probíhají záchranné práce.

Z Brandýsa je to potom už jen dva a půl kilometru do Chocně, o níž se dá hovořit jako o městě v parku. Rozhodně se vyplatí projít se přírodní rezervací Peliny se strmými opukovými skalami tyčícími se nad Tichou Orlicí i Zámeckým parkem, kde roste na dvě stě druhů dřevin.   (miš)