Letní čas byl v českých zemích poprvé zaveden v letech 1915 a 1916. Vrátil se za druhé světové války v roce 1940 a trval do roku 1949. Potřetí si Češi začali posouvat hodinky před víc než 40 lety za energetické krize. Do poloviny 90. let trval v Česku letní čas půl roku. Od roku 1996 se republika připojila ke zvyklostem EU a časový posun trvá sedm měsíců. Ve světě se v mnoha zemích v minulosti letní čas zaváděl, ale i rušil. Obecně lze říci, že letní čas platí ve většině zemí Evropy, Severní Ameriky a Blízkého východu, zatímco ve většině států Asie, Afriky a Jižní Ameriky neplatí.

Letní čas bude platit následujících sedm měsíců. Poslední říjnový den se vrátí standardní středoevropský čas, pro který se vžilo označení zimní. Podle některých odborníků má střídání času negativní vliv na zdraví a psychiku lidí a neplní svůj původní účel, tedy úsporu energií.

Podle dřívějších plánů se měl čas letos ve státech Evropské unie měnit naposledy. Kvůli koronavirové pandemii i tomu, že se členské státy nedokázaly dohodnout na tom, který čas bude platit trvale, se ale tato otázka odsunula na neurčito.

Dnes v noci přijde změna časuDnes v noci přijde změna časuZdroj: archiv

Podle zdravotníků přitom střídání času není pro lidský organismus přirozené. A i energetici připustili, že smysl střídání času už dávno pominul. 

Při volbě celoročního času by byl podle odborníků pro člověka příznivější pásmový čas, který platí v zimě.

"Střídání času není pro lidský organismus přirozené, proto je dobré zkusit alespoň zmírnit jeho dopady. Základem je kvalitní a pravidelný spánek, tedy chodit spát a vstávat ve zhruba stejnou dobu bez ohledu na letní či zimní čas. A především vyvarovat se stresu, který je jednou z hlavních příčin nespavosti," podotkla mluvčí Nemocnic Pardubického kraje Kateřina Semrádová.