„Děkujeme všem za přízeň a doufáme, že si pozici nejčtenějšího titulu udržíme i v dalším období," reagoval na výsledky Tomáš Doubrava, ředitel regionu východní Čechy.

Východočeské Deníky mají v hradeckém a Pardubickém kraji celkem devět redakcí, které se zaměřují na zprávy z okresů i obou krajů.

„Zájmu čtenářů o naše noviny si  vážíme. Dobré výsledky potvrzují, že náš titul je v regionu doma a naši redakci zavazují. Denně se snažíme dát našim čtenářům vědět o tom, co se děje v jejich nejbližším okolí . Chceme psát nejpřitažlivějším způsobem o nejzajímavějších událostech či lidech kolem nás," řekl Imrich Dioszegi, šéfredaktor Deníků východní Čechy.

Vzrůstající oblibu regionálních médií na rozdíl od celostátních potvrzují i mediální experti. A sociologové pro to mají vysvětlení: Lidé jsou z celorepublikových, reálnému životu vzdálených témat a afér rozčarováni a otráveni. Obracejí se tak čím dál víc k informacím týkajících se dění za jejich vlastními humny.

„Naše průzkumy veřejného mínění jasně ukazují rostoucí zklamání z toho, jak to ve společnosti chodí. Lidé jsou otráveni hlavně z vysoké politiky a politických stran a stále více proto oceňují práci svých reprezentací na komunální, nebo alespoň regionální úrovni. Konkrétní dění v místě jejich bydliště a v nejbližším okolí je jim mnohem bližší než abstraktní a vzdálené celostátní problémy, které jsou navíc často zahaleny do ideologického a obtížně stravitelného hávu," poznamenal ředitel sociologické společnosti STEM Jan Hartl, která se zabývá průzkumy veřejného mínění.

Politika i další dění na komunální úrovni je pro čtenáře jednoduše uchopitelnější, věcnější a srozumitelnější než celostátní otázky.

„Připomeňme řadu západních zemí, například USA a Kanadu, kde zájem občanů o místní dění zcela převažuje nad záležitostmi celostátními a zahraničními. Stačí se podívat na strukturu zpravodajství na tamních televizních kanálech. Ano, u nás je tento 'lokalismus' po desetiletích jakéhosi univerzalismu novým rozměrem," dodal Hartl.