Oblastní charita Trutnov provozuje domácí péči už dvacet let. Loni se starala o zhruba 800 pacientů. Dvanáct stálých zdravotních sester zvládlo za jediný rok 33 tisíc návštěv. Také se ale charita loni připojila k celostátní stávkové pohotovosti. Současné podmínky pro domácí péči totiž považuje za nedůstojné.

„V médiích sice zaznívají zprávy o navyšování mezd do zdravotnictví, ale mlčí se o tom, že sester v domácí péči se to vůbec netýká. Více než deset let totiž zde k žádnému navýšení nedošlo,“ upozorňuje Dita Kujovská, vrchní sestra Oblastní charity Trutnov. Průměrně sestry domácí péče berou kolem 16 tisíc hrubého měsíčně. Přitom jejich práce je časově velmi náročná a z odborného hlediska velmi specifická. Návštěvy u pacientů vyžadující odborné znalosti, orientaci v moderních postupech, vysokou profesionalitu, flexibilitu a také značnou psychickou odolnost. „Sestřičky v domácí péči nemají za zády lékaře, jako je tomu na nemocničních odděleních. V terénu jsou samy za sebe a nezřídka se musí umět rozhodnout ve složitých situacích. Pracují dvacet čtyři hodin denně, sedm dnů v týdnu,“ zdůrazňuje Kujovská.

Práce sester je o to náročnější, že se stále zkracuje doba hospitalizace. Doma se tak ocitají lidé, jejichž zdravotní stav by ještě nedávno vyžadoval výhradně péči na lůžku některého zdravotnického zařízení. „Příkladem jsou kvadruplegičtí pacienti nebo pacienti odkázaní na umělou plicní ventilaci,“ tvrdí Kujovská.

Sestry navíc musí do terénu bez ohledu na počasí. „Musí být i zdatnými řidičkami, které si poradí za každého počasí a v každé denní a noční době i v náročném horském terénu,“ uvádí Dita Kujovská.

Agentury domácí péče se většinou snaží nasměrovat na mzdy až dvě třetiny peněz, které od zdravotních pojišťoven dostanou. Ani to na lepší platy nestačí. Navíc pak chybí peníze na obnovu techniky, auta, počítače, kompenzační pomůcky, vzdělávání sester a nákup zdravotnického materiálu.

Dosavadní opakovaná jednání se zástupci zdravotních pojišťoven zatím zlepšení stavu nepředpokládají. „Problémy se prohlubují. Upozorňujeme na ně už několik let. Proběhlo sice první kolo dohadovacího jednání s pojišťovnou, a budou další. Řešíme to, ale jak to dopadne, nevíme,“ říká prezidentka Asociace domácí péče Ludmila Kondelíková. Platy sester by se podle ní měly dostat nad všeobecný republikový průměr, aby nedošlo ke krachu domácí péče. „Jinak budou sestry odcházet. A když tu práci nebude mít kdo dělat, lidé budou muset do nemocnic,“ tvrdí Ludmila Kondelíková.

Mzdy sester se generují z úhrad od zdravotních pojišťoven. „Značně ušetří už na tom, že je pečováno o pacienty mimo nemocniční zařízení. A podruhé na tom, že nám tuto péči prostě uhradí jen částečně. Náklady na pohonné hmoty, zdravotnický materiál, energie, vzdělávání personálu už se za posledních deset let znásobily, úhrady ale ne,“ dodává vrchní sestra Dita Kujovská.

Podle mluvčí ministerstva zdravotnictví Gabriely Štěpanyové došlo k navýšení úhrad na domácí péči pro letošní rok o 5 procent, a byla navýšena i hodnota bodu za výkony. „V dohodě s pojišťovnami byly také zohledněny individuální aspekty poskytované péče, například za péči o těžké pacienty nebo práci o víkendech, a to nárůstem úhrad o další 3 procenta. Celkově tak do segmentu domácí péče půjde v letošním roce zhruba o 200 milionů korun více než v roce 2018,“ sdělila. Loni šlo a domácí péči přes 1,9 miliardy korun.