Kliknutím zvětšíte„Jen ve středu jsme během pěti hodin přijali na Hradecku dvě oznámení o internetovém podvodu,“ řekla Deníku mluvčí policie Iva Kormošová.
V první případě přišel 66letý muž z Hradce Králové o 540 tisíc korun. Toho zloději oklamali falešnou reklamou na investici od ČEZu. „Klikl na odkaz a vyplnil požadované informace. Vzápětí se ozval muž, který nabídl pomoc s investováním. Dle rady podvodného finančníka si nainstaloval program pro vzdálenou správu počítače. Částečně tak přišel o úspory a také o nově sjednaný úvěr,“ popsala jeden z osvědčených scénářů podvodníků Kormošová.
O případech jsme psali zde:
Druhý z posledních případů ukazuje, že oklamat se nechá i generace, která by teoreticky měla být internetově zdatnější. „Dvaatřicetiletý muž z Třebechovicka se chtěl přihlásit do svého internetového bankovnictví. Do vyhledávače zadal název své banky,“ řekla Kormošová. Přitom se muž nevědomky přihlašoval na falešnou stránku a nakonec přišel o 400 tisíc korun.
Nedalo se poznat, že něco není v pořádku
Právě druhý typ případu řeší za poslední měsíc kriminalisté stále častěji. „S tím se potýká řada bank. Často se prakticky nedalo rozpoznat, že není něco v pořádku. Lidé tam vyplnili své přihlašovací údaje, ale byla to podvržená stránka. Podvodníci se paralelně přihlásili do jejich bankovnictví a v momentě, kdy podvedeným přišla žádost o potvrzení na telefon, přihlášení potvrdili. Opravdu si mysleli, že se přihlašují do svého bankovnictví,“ vysvětlil policejní specialista na internetovou kriminalitu Aleš Jahelka.
Podle něj může naletět prakticky kdokoliv. Podvodníci vydělávají po celém světě astronomické částky a mohou si dovolit zaplatit špičkové odborníky, vyvinout potřebný software i koupit drahé vybavení. Falešné internetové stránky bank jsou pro laika k nerozeznání od těch pravých.
„Když třeba 10 procent z ukradených peněz investují zpět do podvodů, dá se jim jen velmi těžko čelit,“ přiznal Jahelka.
Pozdějším vyšetřováním kriminalisté zjistili, že stránky byly registrované na Floridě, nebo v Belize, Kansasu. Ve skutečnosti ale podvodníci mohli sedět kdekoliv na světě. „Ty stránky fungují třeba několik hodin a než se případ dostane k nám, už nejsou v provozu,“ řekl Jahelka a dodal, že kradené peníze pak mizí ve spleti bankovních spojení.
„Máme peníze, které jsou vybrané v Rusku, na Ukrajině, v Ázerbájdžánu. V 99,9 procentech mizí na východ od nás, tedy v postsovětském bloku, nebo dál v Asii,“ poznamenal Jahelka.
Minimum případů se šťastným koncem
Šance na záchranu peněz jsou minimální, policisté mluví o jednotkách procent případů, které mají šťastný konec. „Je těžké tomu čelit, doma to třeba máme tak, že běžné peníze máme na normálním účtu a úspory na účtu, který nelze obsluhovat jinak, než že jdeme osobně do banky,“ řekl Jahelka, který se podobnými podvody zabývá prakticky na plný úvazek.
Stále fungují i starší typy podvodů na falešné investice třeba do kryptoměn, v poslední době lákají i na investice do fotovoltaiky. Jen za minulý týden mají policisté nahlášeno v hradeckém kraji 13 podvodů se škodou 3,2 milionu korun. Nezachránitelné jsou pak platby, které zneužívají platební karty, nebo kdy falešný bankéř ve spolupráci s falešným policistou přesvědčí oběť o napadení účtu a podvedený peníze vloží do bitcoinmatu. Třeba na tom v hradeckém obchodním době Atrium je dokonce i policejní varování.
15
Volný čas
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
