Třeba loni dokončená vyhlídková věž na Feistově kopci u Olešnice v Orlických horách. A lidé mohou opět vstupit na vyhlídkovou plošinu cenami ověnčené rozhledny Větru a deště na nejvyšším vrcholu Orlických hor - Velké Deštné. Při cestě ze Šerlichu na ni byla loni na podzim dokončena i nová útulna.

Lákadlem letošní sezony pak bude i nová vyhlídková dominanta, která vznikla z tubusu bývalé větrné elektrárny u Nového Hrádku. Také ona už zaznamenala úspěch, když získala třetí místo v anketě rozhledna roku 2020.

Ilustrační foto
Kam na výlet v Orlických horách? Pomůže brožura

"V rámci projektu Česko-polská Hřebenovka je nyní přístupných deset rozhleden. Tady v Orlických horách tři - u Nového Hrádku, Olešnice v Orlických horách a na Velké Deštné, na Broumovsku to pak byla rozhledna ve Vysoké Srbské. Zbytek rozhleden je na polské straně - Czierniec, Jagodna, Kladská hora, na Guzowaté, na Wlodzické hoře a na Vrchmezí. Rozhledna na Vrchmezí je asi jen padesát metrů od hranic na polské straně," upozorňuje Jaroslav Štefek, sekretář Euroregionu Glacensis, který za rozsáhlým projektem spolu s dalšími partnery stojí.

Při překračování hranic s Polskem by však turisté měli sledovat aktuální opatření kvůli pandemii i na druhé straně, aby je pak nečekalo nemilé překvapení.

"Až u nás vládní opatření opadnou, zbývá nám ještě otevřít nová informační centra v Novém Hrádku a Neratově," dodává Jaroslav Štefek.

Česko-polská hřebenovka - rozhledny a výhledy:

Rozhledna na Vrchmezí stojí v místě původní horské chaty a dřevěné rozhledny postavené v 19. století Heinrichem Rübartschem. Má dřevěnou konstrukci postavenou na kamenném základě, který je obložen místní břidlicí, stejnou, která byla použita k výstavbě historické chaty na Vrchmezí. Dolní, kamennou část rozhledny mohou výletníci využít jako přístřeší. Rozhledna má tři vyhlídkové plošiny.

Rozhledna na vrcholu Jagodna (977 m n. m.) v Bystřických horách se nachází ve vzdálenosti cca 5 km od chaty Jagodna. Vede sem modrá pěší turistická stezka a cyklistům se pak nabízí singletrack (14,1 km).

Rozhledna z modřínového dřeva Czerniec je vysoká 23,4 m (stejnojmenná hora je druhá nejvyšší v Bystřických horách). Kdysi zde byla vyhlídková plošina. Lze se sem dostat z Gniewoszowa a Niemojowa. Jsou odsud vidět další rozhledny a je tu i vyhrazené místo pro táborák.

Rozhledna Šibeník vznikla necelý půl kilometr od městyse Nový Hrádek, a to z tubusu bývalé větrné elektrárny. Je vysoká 47 m a její vyhlídková plošina je umístěna ve výšce 32 m. S nově vybudovaným infocentrem z bývalé trafostanice je propojena lávkou (kolem tubusu se vine 183 točitých schodů).

Rozhledna Větru a deště na Velké Deštné je již ověnčena několika cenami. Její výška je 18,64 m a vyhlídková plošina je více než 17 m nad zemí. Rozhledny v různých obdobách na Velké Deštné stávaly již od konce 19. století. Často využívaným výchozím místem k ní bývá Šerlich.

Rozhledna na Feistově kopci je vysoká 26 m a vyhlídková plošina je ve výšce 25 m. Tato dominanta je vzdálená přibližně 1,5 km od Olešnice v Orlických horách a příchozí tu vítá dřevěný král permoníků, u něhož si lze odpočinout. Turistických lákadel má Olešnice a její okolí víc.

Rozhledna na Kladské hoře se tyčí do výše 34 m, vyhlídkovou plošinu má ve 30,5 m. Má čtyři vyhlídkové plošiny a k rozhledně se lze dostat pěšky i na kole po modré značce ze sedla Przełęcz Kłodzka nebo sedla Przełęcz Łaszczowa, případně po žluté značce z města Kladska.

Rozhledna s názvem Na Větrné horce ve Vysoké Srbské stojí v těsné blízkosti polské hranice a jen pár kroků od centra obce. Měří 18 m a je nesena 12 ocelovými sloupy obloženými modřínovým dřevem s točitým schodištěm uprostřed.

Vyhlídkové místo na Guzowaté se nachází nedaleko města Radków ve výšce 450 m n.m., platforma ve tvaru elipsy nabízí panorama Stolových hor a Broumovský stěn. Zároveň je odtud jako na dlani radkovská přehrada. Terasa je přístupná celoročně bez omezení. Pro návštěvu je možné využít přístupovou cestu z ulice Grunwaldzka v Radkově nebo stezku vedoucí od přehrady, kde je možné zanechat auto na rozlehlém parkovišti.

Rozhledna na Wlodzické hoře (2 km vzdušnou čarou od hranice) se tyčí do výše 17 m, vyhlídkovou plošinu má o 2 m níže. Dlouho tu stálo torzo kamenné rozhledny (od roku 1934 nesla jméno německého polního maršála Paula von Hindenburga). Trosky byly revitalizovány a přestavěny na novou dominantu hory. Věž má cihlovou konstrukci, vyrobenou z načervenalých štěrkových betonových tvárnic vyplněných betonem. Lze se sem dostat po zeleně značené turistické trase vedoucí z obce Świerki.